Nízké Tatry / Slovensko
Zima
14. 03. - 16. 03. 2004
↑ 3534 m
↓ 3318 m
48.4 km
3 dny
max. 2040 m n.m.
min. 1025 m n.m.
Vesnice Donovaly, která leží mezi Nízkými Tatrami a Velkou Fatrou.
Zimní přechod Nízkých Tater jsme začali v horském středisku Donovaly, kam jsme přijeli autobusem. Jelikož nás čekal náročný výstup na hřeben, na nic jsme nečekali a vyrazili jsme vzhůru do hor. Pro výstup na hřeben jsme si zvolili červenou turistickou trasu. Jelikož bylo hodně sněhu, hledání správné cestybyl hlavně v lese poměrně problém. Z Donoval jsme vystoupili na první nižší hřebínek s horou Kozí chrbát a sestoupili jsme do sedla Hiadeľské sedlo. Odtud již začal výstup na hlavní hřeben Tater. Šlo se velmi obtížně, neboť sněhu bylo do pasu. (foto) Hlavně v lesní části jsme se výrazně bořili a v prošlapování sněhu jsme se museli střídat. Nakonec jsme se dostali nad hranici lesa a poté již byl postup snažší, neboť sníh byl tvrdý a ufoukaný. Počasí nám ale nepřálo a ve vánici a silném větru jsme stoupali dál.
Přes hory Prašivá a Malá Chochula jsme vystoupali až na horu Velká Chochula 1 753 m n. m. Z ní jsme sestoupili do sedla. Zde jsme chvilku uvažovali o sestupu do údolí, neb počasí opravdu nebylo dobré. Nakonec jsme se rozhodli pokračovat ve výstupu. Přes další menší hory a sedla jsme vystoupali na Latiborskou hoľu 1 648 m n. m. Bylo již odpoledne a my jsme poprvé zaregistrovali, že se slunce pokouší prokousat přes mraky. (foto) To nám dodalo síly a přes další sedla jsem se začali blížit k hoře Ďurková. To již definitivně slunce zvítězilo nad mraky a ty se začaly válet pod námi. Do toho začal úchvatný západ slunce. (foto) Fantastická scenérie a žně pro fotografy. Na horu Ďurková 1 751 m n. m. jsme skoro vyběhli a užívali jsme si krásný západ slunce. Poté jsme jen seběhli do chaty Ďurková, kde jsme vyčerpaní ale šťastní strávili první noc.
Ráno bylo jako vymalované. Modrá obloha a jiskřivý sníh všude kolem nás. To nám připomnělo, že jsme si zapomněli opalovací krém. Chyba. Na konci přechodu jsme byli všichni jako růžová prasátka. Od chaty Ďurková jsme začali opět stoupat na hlavní hřeben. (foto) Hned na začátek nás čekal výstup na horu Chabenec 1 955 m n. m. Z ní je nádherný kruhový výhled na všechna okolní slovenská pohoří. (foto) Z vrcholu jsme pokračovali dál na východ. U hory Kotliská se hřeben na chvíli stáčí severním směrem a klesá do sedla. Dál jsme vyšli na horu Poĺana a pokračovali jsme přes Dereše 2 003 m n. m. (první dvoutisícovka na trase) až k Chopku 2 024 m n. m. (foto) Zde panoval čilý ruch, neboť na obou stranách hor vesele fungovaly lanovky a lyžařů zde bylo spousta. Na Kamenné chatě pod Chopkem jsme si dali oběd, na lehko vyběhli na Chopok a poté jsme rychle pokračovali dál. Nějak nám ty masy lidí nebyly příjemné.
Po chvíli jsme byli již opět sami a pokračovali jsme k Ďumbieru 2 046 m n. m. Počasí nám stále přálo a tak jsme si cestu užívali. (foto) Na Ďumbier jsme dorazili v pozdním odpoledni a i odtud byly výhledy na inverzi a Vysoké Tatry fantastické. Z vrcholu jsme pokračovali po tyčovém značení, čímž jsme se vyhnuli nebezpečnému lavinovému poli pod Ďumbierom. (foto) Sestoupili jsme tak přímo k chatě M. R. Štefánika. Zde jsme si na terase vychutnali západ slunce a poté jsme se již přesunuli k pivu. A po něm následoval zasloužený spánek.
Po snídani na chatě jsme vyrazili na závěrečnou část našeho přechodu. Cílem bylo silniční sedlo Čertovica. Nejprve nás čekal od chaty výstup na horu Králička 1 807 m n. m. (foto) Zde jsme chvilku zůstali a užívali si další výhledy na okolní kopce. Počasí nám stále přálo, ačkoliv měla brzy znovu přijít studená fronta. Dál jsme pokračovali po krásném hřebínku na horu Panská hola a Rovienky. (foto) Poté již následoval sestup do silničního sedla Čertovica. Zde jsme si v hospůdce počkali na autobus, který nás zavezl zpět do civilizace.
Zimní přechod Nízkých Tater je fyzicky poměrně náročný. V létě je možné dělat výlety do hor jednodušeji. Například vyjet na Chopok lanovkou a poté pohodlně projít část hřebene. Tato trasa je popsána i na našem webu - Lanovkou na Chopok
Krásný zimní hřebenový přechod hor, samozřejmě ztížený klimatickými podmínkami. Zvlášť výstup na hřeben v hlubokém sněhu byl velmi namáhavý. Jinak se jde po hlavním hřebeni Nízkých Tater, který je ovšem velmi členitý s mnoha sedly a vrcholy. První den nám cestu ztěžovalo i špatné počasí, které však večer zázračně zmizelo.
Vodu jsme mohli nabírat na chatách po cestě - horská chata Ďurková, Kamenná chata a Chata Generála M. R. Štefánika.
První noc jsme strávili na chatě Ďurková pod Chabencom, druhou noc na chatě M. R. Štefánika.
Veľká Chochula 1 785 m n. m., Latiborská hoĺa 1 643 m n. m., Ďurková 1 750 m n. m., Chabenec 1 955 m n. m., Kotliská 1 937 m n. m., Poľana 1 890 m n. m., Dereše 2 003 m n. m., Chopok 2 024 m n. m. a Ďumbier 2 043 m n. m.
Z hřebene Nízkých Tater jsou krásné výhledy na okolní pohoří - Vysoké Tatry, Malá a Velká Fatra, Slovenské Rudohoří a další.
Jelikož jsme šli tento přechod v zimě, tak samozřejmě největší nebezpečí jsou laviny a počasí. Proto je nutné se dopředu informovat o podmínkách, které budou během treku. Jinak technicky není trek náročný, jde se po širokém hřebeni. Je ale poměrně dlouhý, hlavně první den je velmi vyčerpávající.
Na zimní přechod hor je nutné mít kvalitní vybavení - pevné nepromokavé boty, teplé oblečení, nepromokavou bundu. Návleky na sníh. Nezbytné jsou teleskopické hole. Hodí se i mačky nebo sněžnice. Zmrzlý sníh může klouzat a být nebezpečný. Velmi dobré je mít i lavinové vybavení.
Na hřebeni Nízkých Tater se nachází tři chaty, kde je možné se občerstvit - chata Ďurková, Kamenná chata pod Chopkom a Chata generála M. R. Štefánika.
Kondice
Hobby sportovci, důchodci ve špičkové kondici, dospívající mládež v dobré kondici.
Nastoupané metry
1 000 - 1 500 m za den
Charakteristika
Možnost exponovaných úseků s řetězy (pro zkušeného vysokohorského turistu bez nutnosti jištění). Pohyb po sněhu, nutnost jistoty chůze v kamenitém terénu.