Oblíbený W Trek v parku Torres del Paine v Patagonii

Několikadenní horská turistika v nejkrásnějším Patagonském parku Torres del Paine

Nástupní místo

Naše putování začíná u vstupu do parku zvaném Laguna Amarga, kam nás dovezl autobus z Rodoviario Puerto Natales Bus Station. Na nádraží si zakoupíte jízdenku u jedné z přepravních společností. Pokud jedete jako my z Argentiny, můžete zkusit ušetřit čas, autobus zastavuje i u hraničního přechodu Paso Río Don Guillermo. Po zaplacení vstupného 21 000 CLP (dá se platit i v USD, na kartu raději nespoléhejte) dostáváme v infocentru podrobnou mapu parku a krátkou přednášku o tom, co dělat a nedělat, a to hlavně s ohněm :-) (Čechy tu dobře znají, po 5 denním požáru, který založil česky turista oheň zničil téměř pět tisíc hektarů z celkové rozlohy 181 tisíc hektarů chráněného území a škoda se odhadovala na více než 100 milionů dolarů.) Snad jediné na co nás nikdo nepřipravil, bylo setkání s pumou. Po školení nasedáme do autobusu (jízdenka 5000 CLP), který nás odvezl na parkoviště u Base de las Torres del Paine (Camp central). Cesta od vstupu k prvnímu kempu se dá jít i pěšky.  
 

Popis treku

1. den

Naše cesta začíná u vstupu do parku zvaném Laguna Amarga, kam nás dovezl autobus společnosti Maria Jose z Rodoviario Puerto Natales Bus Station (7 500 CLP). Po zaplacení vstupného (21 000 CLP dá se platit i v USD, na kartu raději nespoléhejte) dostáváme v infocentru podrobnou mapu parku a krátkou přednášku o tom, co dělat a nedělat, a to hlavně s ohněm :-) (nevěděli, že jsme z Česka, říkají to všem). Po školení nasedáme do autobusu (jízdenka 5 000 CLP), který nás odvezl na parkoviště u Base de las Torres del Paine - Camp Central. Kde máme předem zajištěný stan a večeři.

2. den

Mirador Las Torres, čas cca 7-8 h, převýšení cca 950 m, výchozí i cílové místo stejné, proto jde výstup k věžím absolvovat nalehko. Dva z nás nocovali v kempu Chileno, ti nechávají batohy tam. Z kempu vyrážíme ráno po dešti upravenou cestou kolem Hosterie Las Torres. Cesta prudce stoupá až do místa zvaného Windy pass, poté se stoupání zmírní a dorazíme k refugii Chileno. Odsud pokračujeme zvlněnou lesní a kamenitou cestou kolem řeky, kterou nakonec překročíme po menším mostě. Za mostem nás čeká další stoupání, které se v konečné fázi změní v prudký výstup po velkém poli balvanů až k vyhlídce Mirrador de Las Torres. Sestup zpět do kempu je stejnou cestou. Cesta z kempu Chileno nahoru k věžím se zavírá v 15:00, následně ji hlídá ranger, který už nahoru nikoho nepustí.
 

3. den

Los Cuernos, čas cca 5 h, převýšení cca 460 m. Tato část cesty vede podél horského hřebene pod útvarem zvaným rohy - Los Cuernos napravo a dlouhého jezera Nordenskjold nalevo. Z kempu Central se vydáme mírně zvlněným otevřeným terénem kolem jezera. Trasa je nenáročná a po včerejším výstupu spíše odpočinková.
 

4. den

Vallee des Frances, čas cca 9 h, převýšení cca 723 m n. m. Z kempu pod Los Cuernos jdeme kosodřevinou zarostlou, mírně zvlněnou cestou až pod kemp Frances, kde začne stezka stoupat a po nějakém čase nás dovede do dalšího kempu, který je usazený mezi stromy - Campo Italiano (toho času nefunguje). Tady necháváme batohy a dál jdeme nalehko, protože se tudy budeme opět vracet. Cesta stoupá lesem, poté přechází mezi keře a opět les. Po zhruba hodině se dostaneme na skalní vyhlídku uprostřed divokého a skalnatými štíty uzavřeného Francouzského údolí.

Po celou cestu se můžeme kochat výhledy na ledovec Frances a jeho praskání a padající laviny nás provází až k další vyhlídce Mirador Británico, kde trasa končí. Cesta zpět až ke Campo Italiano je stejná. Zde opět zatěžkáme záda batohy a přes visutý most pokračujeme dále směrem k hosterii Pehoe (Refugio Paine Grande) na břehu jezera Pehoe. Cesta vede opět mírně zvlněnou krajinou plnou kosodřeviny, následně polem spálené země, kde si člověk uvědomí proč je všude zákaz používat oheň. Aleje bílých, ohořelých stromů, okolo jezera Skottsberg můžou působit malinko depresivně. Následuje menší stoupání a za kopcem už vykoune Refugio Paine Grande.
 

5. den

Ledovec a jezero Grey, čas cca 4 h, převýšení cca 458 m n. m. Od jezera Pehoe se vydáváme na sever do skalnaté soutěsky. Trasa vede nejprve horským údolím, než se nám otevřou výhledy na jezero Grey, po jehož šedé hladině plavou modré kry ledu. Cesta kolem jezera je nenáročná a doporučuji si ji protáhnout přes kemp až k vyhlídce na ledovec. Případně na pláž, kde se ti odvážnější z Vás mohou vykoupat. U pláže je i základna pro výlety po ledovci (veškeré vybavení je k zapůjčení, cena cca 2 500 Kč), nebo kajakem pod ledovcem, případně se můžete domluvit na lezení.

Veškerá voda v tomto kempu je šedá, přímo z jezera. Nebojte se, voda není špinavá, je plná sedimentů, které vznikají pohybem ploten pod a u ledovce. Části ledovce co uvidíte nad povrchem je cca 10 % z celé jeho velikosti a celá ta 60 miliónu let stará nádhera je pouze jeden "prst" z obrovské ruky Patagonského ledovcového pole.

 

6. den

Ledovec Grey a Paine Grande, čas 3 + 4 h, převýšení cca 458 m n. m. Ráno po snídani vyrážíme lodí na ledovec a po kamenech a žebřících se přesouváme k nástupnímu místu. Po důkladné instruktáži před sebou máme krásné cca 2 hodiny chůze po ledovci, zkoumání trhlin, Patagonského draka a výhledů na okolní hory. Cesta po ledovci není na mapě značená. Po ledovcovém trekingu se balíme a vracíme zpět do Paine Grande. Jedna ze zajímavostí od místních horolezců je, že hora, co byla vidět z ledovce se jmenuje Ostrava, podle místa bydliště jejího prvního pokořitele (je to těžká hora). Takže nakonec jsme tohle místo opouštěli s vědomím, že nejsme jako národ známí jen díky žhářům :)

Patagonian Dragon je velmi primitivní hmyz, který tráví celý svůj život v ledovcích andského jižního ledového pole. Jediný člen rodiny bezkřídlých, má v sobě ve vysoké koncentraci glycerol (nemrznoucí směs). Živí se výhradně částečkami řas rostoucích v drobných štěrbinách v ledu. Protože je tato část světa nepřístupná a neobývaná, je setkání s tímto hmyzem velmi vzácné a jsem rád, že se nám to zadařilo.
 

7. den

Po snídani vyrážíme prvním katamaránem přes jezero (30 min) do Guarderia Pudeto – stanoviště busů, odkud míříme dál do Argentiny, kde na nás čeká nové dobrodružství a hlavně Národní park Los Glaciares.
 

Náročnost

Trek vede horským terénem po "upravených (značených) cestách", kamenech, písku, hlíně, lanových mostech a v některých místech potokem. Po cestě nejsou žádné technicky náročné úseky. Na trek nejsou nezbytně nutné kotníkové boty, dá se absolvovat i v nízkých, některé části dokonce i v plátěných či sandálech. Pro netrénované jedince je snad jediným limitem čas, musíte se totiž dostat ideálně před setměním do kempu (max. 13 km úsek). Některé části cesty mohou být nepříjemné za deště, když se do vás opře pověstný patagonský vítr (za nás cca 60 km/h). Děti jsem v parku viděl jen první den při výstupu k Mirador Las Torres (místní to mají jako jednodenní výlet a je to nejzalidněnější místo parku), kočárky vůbec a domácí zvířata mají do parku vstup zakázán.  
 

Dostupnost vody

Voda se dá doplnit v každém kempu, po cestě pak z potoků a lagun / jezer. Žádné filtrační tablety, UV lampy a další vychytávky nejsou potřeba (testováno na lidech).  
 

Možnosti přespání

Možnosti přespání v parku Tores del Paine jsou následující: vlastní stan, pronajatý stan, refugio (postel pod střechou). Vyzkoušen máme pronájem stanu, jen spacák a karimatku vlastní, ale dá se pronajmout i to. Vše bylo bez problémů.  

Vrcholy

Na trase nejsou žádné značené vrcholy.  
 

Nebezpečí

Asi největší nebezpečí bylo, když jsme ráno po snídani v družném hovoru v kemu central potkali dospělou pumu. Člověk úplně neví co má dělat, zná jen historky o setkání - prevenci proti medvědům, psům atd. Ale puma? omg. Kočičí kolos 3 metry před náma, koukající na nás :-) Nikdo se nezmohl ani na vytažení foťáku, naštěstí vše dobře dopadlo a je z toho fajn historka. Po cestě pak v některých místech pozor na klouzající kameny při přechodu řek, nebo za deště. Taktéž provazové mosty a rychle se měnící počasí, předpovědi tu moc nefungují a místní Vám řeknou jen jedno: "Don't ask us for the weather, leave Patagonia." :)  

Jídlo

V Toress del Paine je několik možností, jídlo zajištěné v kempu, nebo jídlo vlastní a to včetně vlastních vařičů atd. Každý kemp má k dispozici místo na vaření, ale je bez vybavení (suroviny, nádobí, vařič). Suroviny k zakoupení jsem viděl jen v kempu Grey a v kempu u Lago Pehoé (těstoviny, rýže, konzervy). Otestované máme jídlo v kempech, kterému se nedá nic vytknout.  
 

Zajímavosti

Následující informace třeba pomůžou dalším lidem, kteří se rozhodnou na vlastní pěst navštívit tento krásný kout naší planety. O jídle v kempech jsme do odjezdu neměli mnoho informaci, jediné co jsme chtěli, bylo netrpět hladem a nemuset si konzervy, vařič, nádobí nést sebou na zádech. Kdybych věděl co vím dnes, určitě by nám stačila jen snídaně a večeře, přes den stačí tyčinka :) Snídaně (12 000 CLP) - toasty, vajíčka, šunka, sýr + nápoje. Oběd (14 500 CLP) formou Lunch boxu - bageta, tyčinky, ovoce, oříšky, čokoláda. Večeře (22 000 CLP) - polévka, hlavní jídlo, dezert + nápoje. V nabídce mají i možnost vege jídel. Jídlo, stejně jako místo pro stan, pronájem stanu, lůžko atd. jsme si dopředu rezervovali zde a zde  Příjezd a odjezd do parku včetně katamaránu jsme řešili přes společnost Maria Jose. V celém parku nemají čeští operátoři signál a WIFI je placená 5 min 1 USD, 1 h 5 USD, 3 h 8 USD.