Ennstálské Alpy / Rakousko
Léto
21. 09. 2019
↑ 1137 m
↓ 1137 m
8.1 km
6 hod.
max. 2247 m n.m.
min. 1418 m n.m.
Parkoviště u horské chaty Oberst Klinke Hütte. K chatě vede mýtná cesta od parkoviště u zámku Kaiserau. Platí se 7 Euro na auto a to i v noci. Je zde totiž automat na vydávání lístků. Odbočka k zámku Kaiserau je ze silnice spojující města Trieben a Admont.
Po nočním příjezdu k chatě Oberst Klinke Hütte jsme vstali do pěkně studeného rána. Prostě kosa jako sviňa. Ale každý měl dva spacáky, takže jsme noc vedle auta přečkali poměrně v klidu. Když tedy pominu neskutečný randál, který vydávali srnci v říji po celou noc.
Ráno jsme do sebe kopli nějakou tu svačinu a vyrazili jsme do hor. Vzhledem k počtu aut na parkovišti bylo jasné, že tentokrát nebudeme v horách sami. Prošli jsme kolem chaty a brzy jsme vystoupali do sedla Kablinggaterl. Zde jsme se stočili a začali prudce stoupat po loukách. Jediný, kdo byl takto brzy mimo chatu byly ještě místní krávy.
Brzy jsme se dostali do skalnatější části výstupu. Pod krásnou stěnou hory Admonter Kalbling jsme pokračovali nad strmými srázy do sedla mezi horami Sparafeld a Rifler. V sedle se otevřely krásné výhledy na horskou skupinu Haller Mauern. Pokračovali jsme po svahu hory Admonter Kalbling až těsně pod vrchol této hory. Nakonec jsme se rozhodli, že výstup na vrchol vynecháme. Byli jsme prostě líní. Pokračovali jsme tak po hřebeni až na vrchol hory Sparafeld 2 247 m n. m. Z něj jsou skvělé výhledy na skalnatý svět národního parku Gesäuse. Měli jsme skvělé počasí, takže jsme viděli i ledovci pokryté štíty Vysokých Taur.
Po odpočinku a svačině jsme seběhli zpět do sedla a vystoupali jsme lehce na horu Rifler. Sestup z hory Rifler je nejtěžší a nejzajímavější část cesty. Jde se prudce dolů mezi skalami. K usnadnění sestupu je zde instalované ocelové lano. Dole se cesta napojuje na pěšinku, která vede zaříznutá v prudkém svahu dál. Nakonec se napojí na hřeben hory Kreuzkogel a po pěšině jsme vyšli na její vrchol.
Ten je již částečně pokryt kosodřevinou. Zde jsme se rozloučili s výhledy a začali prudce sestupovat do údolí. U spodní části louky jsme se stočili a pokračovali v sestupu k chatě. Jedná se o trošku náročnější sestup, neboť skalní stupeň je opět zajištěn ocelovým lanem. Ale nejedná se o nic náročného. Pod skalami jsme pokračovali po pěšině, která nás přivedla k široké cestě. Po ní jsme se vrátili zpět k chatě. Zde jsme si dali nějaké to pivo (chudák řidič jen kafe) a poté jsme vyrazili do vlasti.
Většina cesty vede po klasických horských chodnících. Během výstupu na Sparafeld je asi nejnepříjemnější místo pod stěnou hory Admonter Kalbling. Zde je sice všude chodník, ale vede nad skalními stěnami a cesta je tak místy trošku vzdušnější. Větší vzrušení je druhá část cesty a to sestup z hory Riffel. Hned od vrcholu jsou natažená ocelová lana, neboť sestup je veden v úzké skalní proláklině. Jedná se asi o 20 metrů výškových. I dál na stezce jsou pro pohodlí natažená lana. Zde je pro změnu prudký svah. Poslední ocelová lana jsou během sestupu na širokou cestu zpět k chatě. Zde se pomocí lan překonává skalní stupeň.
Jedná se o vápencové pohoří, proto zde není žádný pramen pitné vody. Je nutné mít zásoby vody s sebou. Minimálně 1,5 litru na osobu. Vodu můžete dobrat na chatě Oberst Klinke Hütte.
Možnost přespání nabízí chata Oberst Klinke Hütte. My jsme se po příjezdu vyspali na parkovišti vedle auta. Pan domácí nám ještě popřál dobrou noc.
Na trase jsme vystoupali na tyto vrcholy - Sparafeld 2 247 m .n.m., Rifler 2 106 m n.m. a Kreuzkogel 2 011 m n.m. Z jejich vrcholů jsou skvělé výhledy na Seckauské, Rottenmannské, Ennstálské Alpy, Dachstein, Totes Gebirge. My jsme měli skvělou viditelnost, takže jsme viděli i Vysoké Taury.
Nejnebezpečnější místo je asi sestup z hory Rifler. Ten vede prudce dolu mezi skalami a je zajištěn ocelovým lanem. Místo je nejen prudké, nepříjemné jsou i malé kameny, které kloužou pod nohama. Ocelové lano je ještě na dalších dvou místech při sestupu z hor k chatě. V prvním případě jsou v prudkém svahu hory a poté při sestupu po skalách k široké cestě. V obou těchto případech však již není trasa tak nebezpečná. Na několika místech se jde po stezce, která vede na skalami, takže je poměrně vzdušná. I samotný vrchol Sparafeldu není nijak široký, jedná se vlastně o úzký hřebínek.
Na trase samotné není žádná chata. Jediná chata je tak Oberst Klinke Hütte, u které jsme nechali zaparkované auto. V sezoně je zde opravdu plno.