Jednodenní výstup ↑ na Ostrý roháč v Západních Tatrách

Náročná horská turistika s řetězy v Roháčích - Západních Tatrách

Nástupní místo

Dolní stanice lanovky Roháče - Zverkovka. Parkoviště je placené (3 Eur / den). Dostupnost autem, nebo autobusem / vláčkem ze Zuberce.
 

Popis treku

Začíná se výstupem po asfaltce z Šindlovce na Tatliakovu chatu po červené TZ - tato cesta je dlouhá a nezáživná, jedná se o suverénně nejhorší část cesty. Na Tatliakové chatě zahnete prudce vlevo na zelenou TZ na Sedlo Zábrať a stoupáte pár desítek minut do kopce po příjemně kamenité cestě. Na dalším rozcestí se dáte vpravo po modré značce na menší kopec napravo od Vás (Rákoň). Zatím dobrý. Po modré pokračujeme na první velký kopec Voloviec 2 063 m n. m., který velmi rád klame tělem. Jednak je velmi prudký, navíc už se nachází nad hranicí 2000 m n. m., takže zjistíte, že vám nějak dochází dech.... :).

Od Volovce se napojíme na červenou turistickou značku . Na Volovci je krásný výhled, kterým se můžete pokochat, jen prosím pamatujte, že nejvíce smrtelných úrazů v celých Roháčích vzniká právě zde na Volovci - turisté se nechají uchlácholit vlídností tohoto vrcholu, sejdou z kamenité cesty na travnatý svah a neštěstí je na světě - svah končí několik stovek metrů pod vrcholem. Tráva je zde velice kluzká a svah neuvěřitelně strmý, proto skutečně nechoďte mimo vyznačený chodník. Za Volovcem sejdete o kousek níže na Jamnické sedlo, od Jamnického sedla je na Ostrý roháč krásný výhled, který dal Ostrému Roháči jeho přezdívku "Slovenský Matterhorn". My však stoupáme dále vzhůru, nyní již zásadně po čtyřech končetinách, protože jinak to nejde ...

Varování - pokud bude žula mokrá nebo namrzlá nebo bude foukat úporný vítr, vůbec neváhejte se obrátit a vrátit se zpět, neboť věřte, že nahoře budou podmínky mnohem horší a složitější. Pod vrcholem OR se nachází několik úseků, kde je nutné se přidržovat ocelového lana a pokud jste si vzali jistící úvazek, klidně jej vyndejte z batohu, není to žádná ostuda, naopak. Na vrcholu přejdeme legendární vzdušné místo, kde se srdce nerozbuší pouze Chuckovi Norrisovi (viz video) a nejhorší máte za sebou. Z Roháče je cesta až do Smutného sedla velmi obtížná a kamenitá s občasnými úseky zajištěnými ocelovým lanem. Na některých místech se kvůli velkým kamenům může stát, že ztratíte cestu, proto dávejte pozor na každou červenou značku, kolem které půjdete. Občas můžete bloudit, pokud se tak stane, vraťte se k poslední červené značce, vyhledejte očima další a teprve poté pokračujte dále.

Ze Smutného sedla pak po modré značce kamenitou cestou dolů až k Tatliakové chatě - tato část cesty je již zcela bezpečná a přehledná. Od chaty pak po nekonečné asfaltce (červená turistická značka) zpět do Šindlovce na zasloužené točené pivo a brynzové pirohy!
 

Vybavení

Co se týče obuvi, mně vyhovují speciální běžecké trailové boty s podrážkou na suchy kamenitý podklad. Guma na suché žule drží výborně a noha je dostatečně ohebná na sbíhání kamenitého terénu. Pokud by bylo mokro, pak bych asi volil kotníkové pohory, ale opět je třeba vyzkoušet přilnavost podrážky na mokrém kameni. Nahoře to již testovat nebudete, tak už půjde do tuhého :). Do batohu si přibalte kromě vody a stravy náhradní triko, nepromokavou bundu a čepici (klidně i rukavice) náplast, pružné obinadlo, telefon, čelovku. Dále pak ferratový úvazek, nůž, na batoh si připněte malou rolničku nebo zvoneček kvůli medvědům. Alespoň já to tak dělám, proč zbytečně riskovat toto nevítané setkání, že? :).
 

Náročnost

Jedná se o poměrně náročný trek pro turisty se zkušeností s pohybem ve skalnatém a exponovaném terénu. Pokud máte závratě a neradi lezete po čtyřech, berte toto jako první a poslední varování. Zejména výstup i sestup z Ostrého Roháče je skutečně velmi náročný, zejména pokud budou špatné povětrnostní podmínky - žula bude mokrá nebo namrzlá. Pokud si vezmete sebou ferratový úvazek, myslím si, že určitě uděláte dobré rozhodnutí. Radši jej vzít na tůru zbytečně, než jej nemít a na legendárním "vzdušném úseku" na Ostrém roháči zjistit, že tohle skutečně nedáte. Rozhodně se nejedná o okruh pro malé děti či rodiče s krosnou, vřele nedoporučuji. Pes cestu rovněž nezvládne. S těžkou výstrojí bude část OR-Plačlivé - Smutná dolina velmi obtížná a zdlouhavá, já osobně radši cestuji v tomto terénu nalehko. Celou trať jsme s manželkou absolvovali za 3:30 (ale ve velmi rychlém tempu). Normální rychlou chůzí jde o 5-6hodinovou tůru. 
 

Dostupnost vody

Na cestu doporučuji aspoň 1,5l vody, není zde žádný zdroj vody. Poslední pramen / studánka je nad Tatliakovou chatou (na zpáteční cestě - výborná voda). Na Tatliakové chatě je rovněž bufet, kde se dají koupit nejzákladnější nápoje a jídlo (sami jsme ale nevyzkoušeli). Žádná jiná možnost doplnění stravy / vody na cestě není!
 

Možnosti přespání

Doporučuji se ubytovat v Zuberci, jedná se o příjemnou vesničku pod horami s dostatkem restaurací a atrakcí na večerní přípravu na tůru. Jde rovněž se ubytovat přímo v údolí pod horami (Chata Zverovka, Horský hotel Osobitá, Penzion Šindlovec), nicméně údolí je velmi temné, vlhké, chladné a většinou tam je diametrálně jiné počasí než v Zuberci. Navíc atrakcí na večer tam není mnoho, pokud ale preferujete přírodu bez lidí, tak směle do toho.
 

Vrcholy

Cestou se vystoupá na vrcholy Rákoň 1 879 m n. m., Voloviec 2 063 m n. m., Ostrá Roháč 2 088 m n. m. a Plačlivé 2 125 m n. m. Vrcholným zážitkem je pak samozřejmě Ostrý roháč. Z Volovce a následně z hřebene je vidět na kompletně všechny vrcholy Západných Tater, Roháčské plesa dole v údolí a krásné výhledy na Polské Tatry.

Nebezpečí

Na tůře určitě uvidíte dravé ptáky a sviště v údolí. Na medvědy mám na batohu přichystaný zvoneček, abychom jakémukoliv setkání z obou stran předešli :). Tady však na medvěda asi nenarazíte, ale jednou jsme šli na začátku léta po zelené TZ pod vrchol Osobité a tam jsme medvěda slyšeli, radši jsme se moc nerozhlíželi a upalovali jsme z kopce do bezpečí. Dále jsme jednou scházeli na začátku turistické sezony ze sedla Pálenica po žluté TZ do Zuberce a potkali jsme naprosto vydešeného polského kolegu, který říkal, že před pěti minutami potkal medvědici s mládětem :/. Takže na medvědy pozor, my bez zvonečku či rolničky v Roháčích ani nevycházíme. Pokud jej nemáte, tak si vezměte dva klacky a třískejte jimi o sebe, zpívejte a tleskejte.....

Na tůře se nepříjemně můžete cítit při přechodu vrcholu Ostrého Roháče. Obzvlášť pokud bude žula mokrá nebo namrzlá či pod sněhem, dobře zvažte, zda to chcete podstoupit. Opravdu se nejedná o jednoduché místo a doporučuji být maximálně obezřetný. Pokud trpíte závratěmi, na tuto tůru určitě zapomeňte a zvolte jiný cíl. Jednou jsme vystoupali Ostrý Roháč pod sněhem, byla to však šílená fuška, měli jsme štěstí na počasí a přes Ostrý Roháč jsme používali jistících ferratových úvazků - bez tohoto a dalšího jištění není túra v zimě zvládnutelná. Navíc je chodník až do poloviny června uzavřený.
 

Jídlo

V Tatrách jedině tatranky, to je jasné. Klasika, stačí čokoláda, tyčinky, iontový nápoj do camelbaku. Na cestě se lze základně (bufet) najíst buď cestou na Ťatliakově chatě nebo až dole v restauraci Šindlovci. Pozor na to při plánování. Restauraci Šindlovec doporučuji jako cílovou stanici pro finalní osvěžení, velmi dobře tam vaří a mají tam točenou plzeň / kofolu (zlatý bažant je fakt moc i pro mne).
 

Zajímavosti

Z popisované trasy výstupu na Ostrý Roháč si můžete udělat odbočku k Roháčským plesům. Při sestupu Smutnou dolinou k Ťatliakově chatě odbočíte na zelenou značku. Plesa leží ve stupňovitém ledovcovém amfiteátru a určitě stojí zato si k nim zajít a prodloužit si tak trasu - více informací najdete na popise této trasy k plesům.