Výstup na třítisícovku Saykogel v Ötztálských Alpách

Dvoudenní trek v Ötztálských Alpách na horu Saykogel 3 355 m n. m.

Nástupní místo

Parkoviště na začátku horkského střediska Vent, které leží na konci dlouhého údolí. Do tohoto údolí se odbočuje asi 2 km jižně za městem Sölden.
 

Popis treku

1. den

Původní cíl navštěvy Ötztáslkých Alp byl výstup na horu Similaun. Bohužel se pokazilo počasí a my stihli pouze vystoupat na horu Saykogel 3 355 m n. m., která byla původně brána jako aklimatizační výstup. Do turistického střediska Vent jsme přijeli v dopoledních hodinách. Na nic jsme nečekali a vydali jsme se směr hory. Cesta k chatě vede údolím Niedertal. Tato cesta je velmi frekventovaná a až k chatě Martin Busch Hütte jsme potkávali hodně turistů, kteří měli hlavní cíl tuto horskou chatu I my jsme neodolali a na chatě jsme si dali několik piv na terase. Počasí bylo krásné a my jsme nikam nespěchali.

Poté jsme se vydali do svahů nad chatou a po chvíli jsme našli ideální místo pro stany. Byla zde plošina a kousek od nás tekl malý potok, takže jsme neměli probém s doplněním tekutin. Večer jsme si ještě udělali malý aklimatizační výstup směrem k hřebenu a poté jsme si jen užívali krásné výhledy na večerní Ötztálské Alpy.
 

2. den

Ráno jsme nechali většinu věcí ve stanech a s lehkými batohy vyrazili k hoře Saykogel 3 355 m n. m. Ta leží na hřebeni mezi údolími a jako jediná umožňuje přechod mezi údolími. Od stanů jsme šli po loukách a po chvíli jsme se napojili na značenou stezku, která vede na vrchol. Tato část cesty byla velmi příjemná. Stoupání bylo mírné, výhledy krásné. Pod úpatím hory jsme přešli do terénu zcela odlišného. Dál vedla cesta po kamenech, suti a občas jsme si museli vypomoct i rukama. Závěr výstupu je trochu prudší, ale bezpečný. Z vrcholu se otevírají výhledy do druhého údolí, ale i na náš původní cíl horu Similaun.

Po chvíli jsme zahájili sestup, který vedl úplně stejnou cestou jako výstup. Po příchodu ke stanům jsme si na chvíli odpočinuli. Ale brzy jsme začali balit stany, neboť se začala stahovat černá mračna. Sestup do vesničky Vent proběhl bez problémů. Sotva jsme nasedli do auta, spustil se pořádný liják. Všem nám bylo jasné, že se brzy vrátíme zpět a pokusíme se o výstup na horu Similaun znovu.
 

Náročnost

Výstup na horu Saykogel se dělí na dvě části. První část je velmi pohodový trek po širokých cestách a alpských loukách. Samotný výstup na horu je trošku namáhavější, neboť se jde v kamenitém terénu, kdy je nutné často používat i ruce. Nicméně nejsou zde žádná nebezpečná místa. Problém může někomu dělat i poměrně vysoká nadmořská výška nad tři tisíce metrů.
 

Dostupnost vody

Vodu je možné doplnit na chatě Martin Busch Hütte. Poté je možné nabírat vodu ve stráních nad chatou, kde jsou malé potůčky.
 

Možnosti přespání

Noc jsme strávili na svazích hor nad chatou Martin Busch Hütte. Je zde vhodné místo pro stany, neboť jsou zde potoky, ze kterých je možné doplnit zásoby vody.
 

Vrcholy

Z hory Saykogel 3 355 m n. m. se otevírájí krásné výhledy na okolní hory pohoří Ötztáslké Alpy - Similaun, Marzellspitze, Fineil Spitze, Hintere Schwarze a další.
 

Nebezpečí

Většina výstupu je naprosto bezpečná po horských stezkách. Jen závěr výstupu na vrchol je v kamenitém terénu a je zapotřebí rukou ke zdolání několika úseků. Ale celkově zde není žádné nebezpečné místo.
 

Jídlo

Doplnit energii jídlem či pitím můžete na chatě Martin Busch Hütte. Ta je velmi oblíbeným cílem turistů z údolí.
 

Zajímavosti

Ačkoliv jsme k výstupu na Saykogel potřebovali velmi často používat i ruce, neboť terén je velmi kamenitý a prudký, nejdou se i takoví blázni, kterí tuto trasu jezdí na kole. Jedná se o extrémní bikery, kteří využívají toho, že hora Saykogel jako jediná umožňuje přecházet (přejíždět) z jednoho horského údolí do druhého.