Vysoké Taury / Rakousko
Podzim
29. 09. - 30. 09. 2006
↑ 2582 m
↓ 2581 m
21.8 km
2 dny
max. 3232 m n.m.
min. 1141 m n.m.
Začátek značené cesty č. 514 asi 2 km nad městečkem Matrei in Osttirol směrem k Felbertauerntunnelu v Národním parku Vysoké Taury.
Výstup na nejvyšší vrchol horské skupiny Granatenspitze Grosser Muntanitz jsme začali asi 2 km nad městečkem Matrei in Osttirol kolem osmé ráno. Po značené cestě č 514 jsme serpentinami prudce vystoupali podel potoka k salaším Seiner Alm.
Od salaší jsme pokračovali stále podel potoka krásným horským kotlem až ke skalnímu zlomu. Zde cesta opět začala prudce stoupat v serpentinách. Takto jsme došli k horské chatě Sudetendeutsche Haus. Z údolí cesta trvala cca 5 hodin. V době našeho výstupu bylo již po sezoně a byl otevřen jen luxusní winterraum (jedna veřejně přístupná místnost v chatě, kde je možno přespat na postelích, případně si zatopit).
Vzhledem k tomu, že jsme k chatě přišli brzy odpoledne, jsme se rozhodli na lehko vystoupat na vrchol Gradötz 3 063 m n. m.. Od chaty jsme tak pokračovali nejprve po značené cestě č. 514 až do sedla, kde jsme odbočili na cestu 502B. Po překonání potoka začal samotný výstup na vrchol. Cesta na vrchol je značně nepřehledná, vede mezi velkými balvany a sutí. Nebyl zde jednoznačný chodník a občas bylo při stoupání potřeba pomoci rukou. Cesta od chaty trvala na vrchol Gradötz cca. 2 hodiny. Z vrcholu Gradötz je krásný výhled na Grossglockner a další alpské velikány. Zpáteční cestu k chatě jsme šli stejně jako výstupovou trasu.
Ráno jsme z chaty vyrazili po značené cestě na horský hřeben Wellach K. Po tomto hřebeni vede pohodová cesta dál směrem na Klein Muntanitz 3 192 m n. m.. Z hřebene jsou krásné výhledy hlavně na Gross Venediger. Zatímco cesta na Klein Muntanitz je jednoduchá, tak sestup z hory do sedla je velmi exponovaný a je místy zajištěn i ocelovým lanem. Ze sedla Kampl je již jednoduchý chodník přímo na vrchol Grosser Muntanitz 3 232 m n. m.. Cestu zpět k chatě a poté i k autům v údolí jsme šli po stejné trase jako během výstupu.
Středně těžký výstup na těžko. Technicky je trek většinou nenáročný. K chatě Sudetendeutsche Haus jdete po horských pěšinách, ve vyšších místech je pak většinou kamenitý terén. Pouze úsek u Klein Muntanitzu je zajištěn ocelovým lanem s mírně exponovanými úseky.
Vodu lze nabírat z potoka Steiner Bach, kolem kterého vede stezka až na chatu Sudetendeutsche Haus. V době provozu chaty (od června do září) je možnost nabrat nebo koupit vodu i zde. Nad chatou směrem k hoře Grosser Muntanitz už žádný pramen není, směrem na horu Gradötz je potok.
Noc jsme strávili ve winterraumu chaty Sudetendeutsche Haus, který je mimo hlavní sezonu (červen - září) volně přístupný. Ve winterraumu jsou dřevené postele a možnost si zatopit v kamnech.
Na treku jsou za dobrého počasí krásné výhledy na vrcholy Vysokých TaurGradötz 3 063 m n. m., Wetlach Kogel 2 960 m n. m., Klein Muntanitz 3 192 m n. m., Grosser Muntanitz 3 232 m n. m., Gross Glockner 3 798 m n. m., Gross Venediger 3 666 m n. m. a mnoho dalších.
Jediný problematický úsek je sestup z hory Klein Muntanitz do sedla. Tento úsek je zajištěný ocelovým lanem. Není nijak technicky náročný, ale je mírně exponovaný a místy je nutné použít k lezení i ruce. Jinak vede celý trek po horských pěšinách, stezkách a ve vyšších partiích po kamenitém povrchu.
K občerstvení lze využít restaurace v horském středisku Matrei in Osttirol, hospodu přímo na začátku značené cesty č. 514 u silnice nebo chatu Sudentendeutsche Haus. Během našeho výstupu byla chata Sudentendeutsche Haus zavřená (otevřená je od června do září). Sami jsme si vařili jídlo na plynových vařičích přímo u chaty.
Celý trek vede v Národním parku Vysoké Taury. Po cestě z údolí směrem k chatě je asi po 1 km od začátku treku krásný kaskádovitý vodopád. U salaší Steiner Alm je možné na podzim pozorovat mnoho svišťů, na horských pastvinách pod chatou Sudentendeutsche Haus se pasou horské kozy.
Kondice
Hobby sportovci, důchodci ve špičkové kondici, dospívající mládež v dobré kondici.
Nastoupané metry
1 000 - 1 500 m za den
Charakteristika
Možnost exponovaných úseků s řetězy (pro zkušeného vysokohorského turistu bez nutnosti jištění). Pohyb po sněhu, nutnost jistoty chůze v kamenitém terénu.