Seckauské Taury / Rakousko
Jaro
06. 06. - 07. 06. 2015
↑ 1649 m
↓ 1649 m
16.8 km
2 dny
max. 2417 m n.m.
min. 953 m n.m.
Na cestu jsme vyrazili u rozcestí značených cest č. 969 a 971 v údolí Liesing. Do údolí se vjede z vesničky Unterwald.
Do údolí Liesing jsme přijeli pozdě v noci a u auta jsme přespali. Brzy ráno jsme vyrazili po značené cestě č. 971 do hor. Cesta nejprve vedla po široké lesní cestě. Na začátku serpentin značka tuto cestu opustila a my jsme začali stoupat po lesní stezce. Po čase jsme se opět na lesní cestu napojili a pokračovali asi další kilometr. Zde značka lesní cestu definitivně opustila a začal opravdu náročný výstup. Poměrně dlouho jsme stoupali lesem. Cesta vedla stále vzhůru a dovedla nás až na malý hřebínek. (foto) Ten byl již nad hranicí lesa. Zde jsme nabrali síly a pokračovali jsme po svahu hory Gries Kogel vzhůru. Vede zde jasně značená stezka a tak jsme dorazili až na vrchol hory Gries Kogel 2 328 m n. m. Zde jsme zanechali batohy a na lehko jsme přešli na nejvyšší horu Seckauských Taur - Geierhaupt 2 417 m n. m. (foto)
Po krátkém odpočinku jsme se vrátili k batohům a pokračovali jsme směrem na východ. Z hory Gries Kogel jsme sestoupili do sedla Weisssattel (foto) a pokračovali po krásném širokém hřebeni až nad sedlo Hölltal. Zde jsme nakonec postavili stany a zbytek dne jsme se kochali krásnými výhledy na okolní hory.
Ráno jsme si užili krásný východ slunce. (foto) Už večer jsme se rozhodli, že nebudeme pokračovat až pod horu Hochreichhart a sestoupíme do údolí dříve. Tak se vyhneme náročnému skalnatému hříbínku. Proto jsme po sestupu do sedla Hölltal Sattel začali po svahu hřebene scházet do údolí. Sestup nebyl náročný a po chvíli jsme již byly u paty hřebene. Po loukách jsme došli až salaším Schöneben Alm. (foto) Zde jsme se napojili na značenou cestu a začali jsme sestupovat do údolí. Cesta vedla ze začátku po stezkách, ale poté se napojila na širokou lesní cestu, kterou jsme se vrátili zpět k autu.
Poměrně náročný trek s plnou polní. Velmi namáhavý byl hlavně výstup z údolí na horu Gries Kogel. Jedná se o přímý výstup, který je opravdu vyčerpávající. Zbytek treku už byl spíš relax a pohoda.
Voda v potocích byla jen ze začátku výstupu a na závěr treku. Na hřebeni ani v jeho okolí jsme na vodu nenarazili.
Noc jsme strávili ve stanech na hřebeni mezi sedly Weisssattel a Hölltal Sattel.
Na cestě jsme vystoupili na tyto vrcholy - Gries Kogel 2 328 m n. m. a Geierhaupt 2 417 m n. m. Z vrcholů jsou krásně vidět okolní hoské celky - Ennstálské Alpy, Rottnemannské Taury. Dobré výhledy jsou i na Seckauské Taury.
Na trase nebyl žádný problém. Jediné problematické místo, které jsme původně měli jít - ostrý hřebínek Hirscharl - jsme nakonec vynechali a z hřebene jsme sešli těsně před ním. Sestup byl sice prudký, ale terén byl bezpečný.
Na tento trek jsou nutné kvalitní kotníkové boty. Dobré je funkční prádlo. Během výstupu se pořádně zapotíte. Teleskopické hole ušetří síly při výstupu i sestupu. My jsme spali ve stanech. Jídlo jsme připravili na plynových vařičích.
Na trase není žádná chata, tak je nutné mít veškeré zásoby jídla sebou. My jsme si vařili na plynových vařičích.
Přechod Seckauských Taur je možné absolvovat i v zimním období. Popis přechodu části Sekauských Taur ve sněhu naleznete na našem webu - Dvoudenní zimní přechod Seckauských Taur
Kondice
Hobby sportovci, důchodci ve špičkové kondici, dospívající mládež v dobré kondici.
Nastoupané metry
1 000 - 1 500 m za den
Charakteristika
Možnost exponovaných úseků s řetězy (pro zkušeného vysokohorského turistu bez nutnosti jištění). Pohyb po sněhu, nutnost jistoty chůze v kamenitém terénu.