Nízké Tatry / Slovensko
Podzim
28. 10. - 30. 10. 2007
↑ 2395 m
↓ 2395 m
40.3 km
3 dny
max. 2043 m n.m.
min. 669 m n.m.
Vesnice Liptovský Ján na začátku Jánské Doliny. Z vesnice vede značená značka do doliny.
Výstup na dvě nejvyšší hory Nízkých Tater jsme začali ve vesničce Liptovský Ján. Ta se nachází na začátku dlouhé Jánské doliny. (foto) A právě touto dolinou jsme se rozhodli přiblížit k horám. Z vesnice Liptovský Ján jsme po silničce brzy ráno vyrazili. V místní části Kúpele jsme se napojili na modrou značku a po ní jsme pokračovali dál do údolí. Cesta vede stále k horám a po pravdě řečeno je dlouhá. A hlavně se jde stále po asfaltu, což není ideální pro nohy. Po asi 2 hodinách cesty jsme došli k rozcestí Pred Bystrou.
Zde jsme konečně opustili údolí a po červené značce jsme začali stoupat. Cesta vede nejprve lesem až do sedla Javorie. Zde jsme se napojili na žlutou značku a začali jsme směřovat k hlavnímu hřebenu. Stezka vede již v kosodřevině a tak jsou otevřeny krásné výhledy na celé Nízké Tatry. (foto) Vystoupali jsme na horu Prašivá 1 679 m n. m. a dál pokračovali po stezce. Ta již vedla na hřeben Nízkých Tater. Na rozcestníku Pod Krúpovou hoľou jsme se stočili směrem k Chopku a po sněhovém poli jsme vystoupali na hlavní hřeben Nízkých Tater. Zde jsme se napojili na červenou značku a po ní jsme došli na Kamennou chatu pod Chopkom. Počasí nám přálo, tak jsme si vyběhli na Chopok 2 024 m n. m. (foto) Večer jsme uvítali pohostinnost Kamenné chaty a strávili zde noc.
Předpověď počasí na dnešní den slibovala déšť a mraky. A vše se do puntíku potvrdilo. Za okny chaty nebylo nic vidět, jen mlha. Náš plán na dnešní den byl jen přejít na chatu M. R. Štefánika s odbočkou na Ďumbier. V tomto počasí se nám do toho moc nechtělo. A tak jsme se usadili v restauraci chaty a začali si objednávat čaje s místními životabudiči. Takto jsme strávili celé dopoledne a oběd. Ještě jsme chvilku pokračovali v tomto tempu odpoledne. Ale to alespoň přestalo pršet a tak padlo rozhodnutí, že vyrazíme do mlhy směr Ďumbier.
Od chaty vede příjemný chodník, po kterém jsme předešlý den přišli. Bez problémů jsme postupovali až do Krúpova sedla. Zde se začalo nějak podezřele vyjasňovat. Najednou se mraky rozpustili a my jsme před námi spatřili Ďumbier. Když jsme se otočili, zjistili jsme že z mraků vykukují jen nejvyšší partie Tater, jinak se všude válí moře mraků. (foto) Fantastický pohled. Na vrchol Ďumbieru 2 046 m n. m. jsme nabiti novou energií doslova vyběhli a užívali si krásu přírody v podobě mraků převalujících se přes hřebeny hor. (foto) Při sestupu z vrcholu nás zastihl navíc západ slunce, který dodal tomuto počasí atmosféru. (foto) Naprosto spokojeni jsme poté přešli po stezce na chatu M. R. Štefánika a strávili zde druhou noc.
Ráno jsme se opět probudili do totální mlhy. A předpověď nedávala šanci na zlepšení. Původně jsme chtěli sejít zpět do Jánské doliny kolem krásného vápencového útvaru Okno, které se nachází východně od doliny. Jelikož ale nebylo vidět na 10 metrů, rozhodli jsme se rovnou od chaty sestoupit po klasické cestě. Proto jsme se u chaty napojili na modrou značku a začali jsme sestupovat. Občas jsme se ztráceli, protože opravdu nebylo vidět dál než na 10 metrů. Značka vede podel potoka, tak jsme nakonec úspěšně klesli do doliny. Zde jsme se již ocitli pod mraky a bylo alespoň vidět.
Vyrazili jsme tedy na namáhavý postup Jánskou dolinou. Po asi 2 hodinách chůze jsme konečně dorazili do Liptovského Jána, kde jsme měli zaprakované auto. Pohled zpět do hor nám potvrdil, že dnes to na žádný výšlap nebylo. Celé Tatry byly zahaleny temnými mraky.
Vystoupat na vrchol Ďumbieru a Chopku je možné i v zimním období. Na našem webu si můžete přečíst Zimní přechod Nízkých Tater.
Výstup na nejvyšší hory Nízkých Tater z Jánské Doliny je náročný především kvůli převýšení. Technicky není nijak náročný, jde se stále po stezkách nebo kamenných chodnících. Příjemná je možnost využití horských chat na přespání.
Vodu lze nabrat na chatách po cestě - Kamenná chata na Chopku a Chata M. R. Štefánika.
První noc jsme strávili na Kamenné chatě pod Chopkom, druhou na chatě M. R. Štefánika.
Na trase jsme vystoupali na hory Prašivá 1 667 m n. m., Chopok 2 024 m n. m. Ďumbier 2 043 m n. m. Z nejvyšších partií Nízkých Tater jsou krásné výhledy na okolní pohoří - Vysoké Tatry, Velkou a Malou Fatru, Slovenské Rudohoří a další.
Trasa není nijak nebezpečná. Celou dobu se jde po značkách a po vysokohorksých chodnících. Ty jsou v nejvyšších partiích složeny z obrovských plochých balvanů.
Na Kamenné chatě i chatě M. R. Štefánika se dá dobře najíst, jen je nutné hlavně na Kamenné chatě na Chopku v sezoně počítat s návalem lidí.
Kondice
Hobby sportovci, důchodci ve špičkové kondici, dospívající mládež v dobré kondici.
Nastoupané metry
1 000 - 1 500 m za den
Charakteristika
Možnost exponovaných úseků s řetězy (pro zkušeného vysokohorského turistu bez nutnosti jištění). Pohyb po sněhu, nutnost jistoty chůze v kamenitém terénu.