Korsické Alpy / Francie
Jaro
02. 06. 2006
↑ 1283 m
↓ 146 m
4.9 km
6 hod.
max. 2660 m n.m.
min. 1405 m n.m.
Turistické centrum Haut Asco, ležící na sever od masivu M. Cinta. Do Haut Asca vede horská silnice D147 od města Ponte Leccia. Silnice zde končí.
Pro výstup na nejvyšší horu Korsiky Monte Cinto jsme zvolili severní cestu. Je o něco kratší než cesta z jihu a vzhledem k nečekané sněhové nadílce jsme doufali, že bude tato cesta schůdnější. Od chaty ve středisku Haut Asco jsme se vydali po červené značce podel potoka vzhůru (foto). Značení trasy je velmi dobré. Cesta vede po chodníku, který ale poměrně brzy začíná prudce stoupat (foto). Po úvodní části mezi krásnými borovicemi jsme přešli již do skalního terénu. Není zde nouze i o úseky, kdy je potřeba používat ruce k výstupu (foto - obtížnost nepřesáhne II. UIAA). Od středních poloh výstupu jsme se již začali brodit ve sněhu. Bylo to velmi nepříjemné, zvlášť na skalnatých úsecích, které klouzaly (turistické hole nám zde velmi pomohly). Nakonec jsme se dostali až na hlavní hřeben, ačkoliv jsme v závěrečných pasážích nešli vždy po značené cestě. Ta byla pod sněhem a značky nebylo vidět. Po hřebeni jsme došli na vrchol hory Pointe des Eboulis 2 660 m n. m.
Zde jsme si odpočinuli a občerstvili se tyčinkami a čokoládou. Zároveň jsme viděli, jak se blíží černé mraky. Přesto jsme se pokusili o pokračování v cestě na Monte Cinto 2 706 m n. m. Po chvíli jsme to však vzdali, ačkoliv vrchol Monte Cinta byl již na dosah. Bořili jsme se po kolena ve sněhu a blížila se bouře (foto). Proto jsme se otočili a rychle jsme začali sestupovat zpět k Haut Ascu. Sestup byl i ve sněhu celkem rychlý, neboť jsme šli v našich vyšlapaných stopách. Večer na chatě jsme mohli alespoň sledovat krásně ozářený masiv hory Monte Cinto po bouřce (foto), kterou jsme naštěstí už přečkali na chatě.
Vzhledem k nečekaně bohatým sněhovým podmínkám (v červnu!) se jednalo o náročný výstup. Cesta je vedena v horní části v poměrně prudkém kamenitém svahu. Během našeho výstupu bylo navíc hodně čerstvého sněhu. I bez sněhu je v některých místech nutné používat i ruce k podpoře. Na hřebeni bylo již tolik sněhu, že jsme závěrečnou část výstupu museli vzdát (bořili jsme se po kolena - sněžnice jsme bohužel neměli).
Vodu jsme naplnili zadarmo v chatě Haut Asco. Po cestě jsou však ve spodní části výstupu potůčky, ze kterých je možné doplnit zásoby (vodu bych se nebál pít bez filtrace, nikde žádný dobytek, co by mohl vodu znečistit).
Noc před a po výstupu jsme strávili ve stanech u chaty v Haut Ascu. Zaplatili jsme jen malý poplatek za stany. Jinak je samozřejmě možné spát přímo na chatě. Chatu jsme ale i tak mohli využívat pro vaření (mají tam malou veřejnou kuchyňku) a pro odpočinek nad džbánkem místního vína.
My jsme zdolali jen vrchol Pointe des Eboulis 2 660 m n. m. Výhledy z něj jsou i tak nádherné. Jsou vidět hory Paglia Orba 2 525 m n. m., Monte Cinto 2 706 m n. m., ale i moře kolem Korsiky.
Výstup z Haut Asca byl nepříjemný kvůli čerstvému sněhu, který zakryl značky a ztížil nám orientaci. Ve vyšších polohách výstupu se jde ve skalnatém terénu. K výstupu je nutné používat i ruce (foto). Mokré kamení velmi klouzalo. Navíc se jde v prudkém svahu. Byly chvíle, kdy jsme se necítili zrovna bezpečně - uklouznutí v těchto místech hrozilo celkem často, i když by asi nebylo fatální. Bez sněhu nebo deště je nebezpeční mnohem menší. Jistota chůze ve vysokohorském terénu je zde velmi žádoucí.
Restaurace je ve středisku Haut Asco. Na výstup jsme měli vlastní zásoby jídla (pouze tyčinky a čokoládu - žádné vaření není třeba).
Středisko Haut Asco leží na jedné z nejkrásnějších trekových cest na světě - GR20. Ta přechází celou Korsiku ze severu na jih. Cesta je asi 180 kilometrů dlouhá a přechod zabere cca 14 dní. Spaní je možné jen na chatách nebo u chat ve stanech za poplatek.
Kondice
Hobby sportovci, důchodci ve špičkové kondici, dospívající mládež v dobré kondici.
Nastoupané metry
1 000 - 1 500 m za den
Charakteristika
Možnost exponovaných úseků s řetězy (pro zkušeného vysokohorského turistu bez nutnosti jištění). Pohyb po sněhu, nutnost jistoty chůze v kamenitém terénu.