Rakovnická pahorkatina / Česko
Podzim
14. 12. 2024
↑ 623 m
↓ 624 m
26.4 km
6 hod.
max. 605 m n.m.
min. 382 m n.m.
Náměstí v obci Žihle, parkování je zde bezplatné.
Auto nechávám na náměstí v Žihli a vydávám se po žluté značce od nádraží do lesa. Po chvíli se začnou objevovat žulové balvany a skalky. Po několika menších přicházím k obrovskému kulatému Dědkovi a kousek za ním je i Babka, kterou námraza ozdobila krajkou z rampouchů. Kamenných zátiší je tu nesčetně, zážitek korunuje dvojitý viklan asi o kilometr dál.
Ve vesnici Nový dvůr měním žlutou za modrou a kolem opuštěného zámku a obory s koňmi a bílými jeleny lehce stoupám polní cestou. Pak následuje asi půlhodiny lesem a krátký, ale výživný výstup serpentinami na vyhlídku Hraběcí kříž. Podle pověsti tu jinak poslušný kůň při noční jízdě odmítl pokračovat v cestě a jeho jezdec – hrabě Lažanský zde musel přenocovat. Když ráno uviděl, že ho věrný kůň zachránil před pádem ze srázu, nechal tu jako poděkování vztyčit kříž. Z vyhlídky je hezký výhled na ostroh nad řekou Střelou, na němž stojí barokní zámek a farní kostel.
Po chvíli odpočinku sejdu stejnou cestou dolů a proti proudu Střely dojdu ke starému kamennému mostu. Po něm se dostanu do městečka, o kterém se jeden čas psalo jako o nejmenším městě Česka. Ještě před válkou byl ale Rabštejn převážně německý a jmenoval se Rabenstein an der Schnella, což prý v překladu znamenalo havraní kámen. Německou historii tu připomíná několik hrázděných domků, nebo pomník obětem velké války Unseren Helden (Našim hrdinům, 1914-1918). Na cestě od mostu si všimněte zachovaného smírčího kříže (baby) s letopočtem 1584. Od farního kostela scházím dolů kolem starého židovského hřbitova zpět k řece. Rabenstein se roku 1939 připojil k Sudetům, české obyvatelstvo bylo vystěhováno a dva světy oddělila linie řopíků, kopírující údolí Střely.
Po zelené značce procházím hlubokým údolím. Řeka tu teče svižně, někde překonává menší jízky, protéká mezi skalami. Ráz údolí naruší zvláštní pokroucené stromy, rostoucí téměř vodorovně. Až po chvíli mi dojde, že to jsou zplanělé jabloně, které dřív rostly podél mlýnského náhonu a rovný kus země před nim bylo zřejmě malé políčko. Jsem před bývalým Kozičkovým mlýnem. K mlýnu se váže pověst o zabitém mlynáři (viz. Zajímavosti). V lese chvíli hledám smírčí kříž z roku 1720, v zarostlém terénu ho není snadné nalézt, ale nakonec uspěju. Od kříže pak nahoru do kopce, po lesních cestách kolem střelnice a po polních cestách dál zpět směrem k Žihli. Za zmínku stojí ještě malebné Odlezelské jezírko, které vzniklo před 150 lety sesuvem půdy a přehrazením Mladonického potoka. Od něj jsou to asi 3 km zpět do Žihle.
Trasa vede většinou po značených turistických trasách, polních a lesních cestách, nejsou nebezpečné úseky.
Občerstvení je možné v Žihli, nebo v obci Rabštejn.
Trasa nevede přes žádný vrchol. Výhledy nabízí vyhlídka Hraběcí kříž, odkud je výhled na okolí zánku Rabštejn nad Střelou.
Trasa není nebezpečná, po kůrovcové kalamitě se v lese těží, někde může být omezený průchod (2024).
Občerstvení možné v Žihli, nebo v Rabštejně, mimo sezonu ale dost omezené. Proto je dobré mít vlastní svačinu.
Pověst o zabitém mlynáři z Kozičkova mlýna
Do Kozičkova mlýna se sjížděli s obilím sedláci z okolí. Když přijel hospodář z nedaleké Hluboké, bylo před ním už několik mlečů. Nechtělo se mu čekat a tak vysypal obilí k semletí a vrátil se zpět domů. Po několika dnech poslat svoji dceru zjistit, jestli je obilí už semleto. Dívka šla cestou přes les a uslyšela hlasy. Když se šla podívat blíž, uviděla v lese mlynáře obklopeného muži. Hádali se, hádka přerostla v křik a najednou jeden z mužů zvedl zbraň, vystřelil a mlynáře zabil. Dívku prozradil výkřik a začal běh o život. Muži ji pronásledovali do mlýna, kde se schovala v ledárně a pak utíkala dál k sestře, co bydlela za řekou. Po nějaké době šla dívka na zábavu a začal pro ní chodil mladík, který jí připadal známý. Tančila s ním, mladík ji lákal ven, až si dívka s hrůzou uvědomila, že je to jeden z těch, co zabili mlynáře. Běžela hned za starostou, ale než ten dal dohromady muže, mladík zmizel a už se nikdy neobjevil. Jestli mlynář muže podvedl, nebo to byli lupiči, na to se nikdy nepřišlo. Na památku události stojí v lese kousek od mlýna smírčí kříž, který hrůznou událost připomíná.