Výlet zpět v čase přírodním parkem Údolí Bílého potoka

Celodenní výlet liduprázdným prastarým lesem v přírodním parku Údolí Bílého potoka

Nástupní místo

Výlet začínáme na vlakovém nádraží Vlkov u Tišnova. Přímý spoj sem jede z Brna cca 1 hodinu. Z nádraží se vydáváme po silnici směrem na vesnici Březské.
 

Popis treku

Po silnici od vlakového nádraží jdeme cca 0,5 km (pozor, jezdí zde hodně aut) a pak odbočíme doprava na zelenou značku, která vstupuje do lesa (foto). Jedná se o naučnou stezku Už ty mlýny doklapaly.

Už podle názvu je jasné, že cestou půjdeme přes několik starých mlýnů. Scházíme lesní cestou po zelené značce, přes Radostínský mlýn až na rozcestí Velký Žlíbek. Zde musíme buď přejít nebo lze podejít pod mostem (to ale musíte přeskočit potok) silnici č. 379. rychlostní komunikaci (foto).

Stále pokračujeme, chvílemi lesem, chvílemi po loukách po zelené značce. Cesty jsou zde hodně úzké, tak akorát pro jednoho člověka (foto) a i tak se většinou popálíte o všudy přítomné kopřivy. Asi po 5 kilometrech z nádraží přicházíme na křížení zelené a modré značky. Odtud až na konec výletu půjdeme po modré značce.

Současně s modrou značkou stále kopírujeme tok Bílého Potoka. Po chvíli na modré značce vcházíme do vesničky Křoví, kde je možnost zajít na občerstvení o restaurace U Karla. Z Křoví modrá značka pokračuje, nyní mírně odděleně od Bílého potoka, kolem pastvin s koňmi, a liduprázdnými loukami. Za celý výlet až po Šmelcovnu jsme nepotkali jediného turistu.

Asi dva kliometry za vesnicí Křoví po modré značce se opět dostáváme do těsné blízkosit Bílého potoka. Od této chvíle už budeme potok stále kopírovat a často přecházet :). Cesta vede stále střídavě lesem a loukami. Procházíme kolem Rýglovského a později Spáleného mlýna.

Za Spáleným mlýnem přecházíme silnici a dál pokračujeme po modré značce kolem Pavlovcova mlýna až k rozcestníku Pavlovcův mlýn, kde se cesta kříží se žlutou značkou. My stále pokračujeme po modré. Od tohoto rozcestníku až na Šmelcovnu nás čeká více jak deset brodů Bílého potoka, některé s možností přejít po lávce, některé se prostě musí přebrodit (foto). Vody je vždy maximálně pod kolena, většinou jen lehce nad kotníky. Někde se dá přeskákat po kamenech. Tato část výletu je dlouhá asi 6 kilometrů, po kterých dorazíte na Šmelcovnu.

Zde je sympatická zahrádka a možnost občerstvení z výdejního okénka. Většinou zde mají i něco menšíno na zub (polévka, guláš apod.). Ale pozor, mají otevřeno pouze do 18 hod. Když by náhodou bylo zavřeno, tak hned za Šmelcovnou je rekreační středisko Hálův mlýn, kde jsme se najedli také my (foto). 

Z Hálova mlýna pak už vede široká lesní cesta, která asi po 3 km navazuje na asfaltku už na kraji Veverské Bítýšky, cílu našeho dlouhého výletu.

Náročnost

Na trase nejsou žádné obtížné pasáže. Jde se po lučních nebo lesních cestách, někdy po asfaltce nebo kousek po silnici. Pro úspěšné zdolání stačí pohodlné sportovní oblečení a kvalitní sportovní nebo turistická obuv. Pohorky nejsou zapotřebí. V první třetině výletu se jde loukami s velmi úzkými cestičkami, občas promočenými. Kvalitní nepromokavá obuv je zde žádoucí. V pasáži před Šmelcovnou se asi 10 krát brodí potok, což je v horkém počasí spíš zpříjemnění. Trasa není vhodná pro kočárky, na mnoha místech by vůbec neprojeli. Děti v nosičce by neměly být problém. Někoho může odradit větší počet kilometrů, jedná se určitě o celodenní výlet.

Dostupnost vody

V letním počasí je s sebou nutné mít minimálně 1,5 litru vody na osobu. Prvních cca 15 kilometrů není žádná možnost doplnění tekutin v hospodách. Samozřejmě lze nabrat vodu z potoka - to bych doporučoval pouze s filtrací. Ve druhé polovině trasy už je několik restaurací - Šmelcovna nebo rekreační středisko Hálův Mlýn.
 

Možnosti přespání

Výlet je možno rozdělit do dvou dnů. V prvním dnu z Vlkova u Tišnova dojdete do rekreačního střediska Hálův mlýn (cca 20 km), kde je možnost objednat ubytování (je zde i koupaliště a chov koní). Z Hálova mlýna druhý den dojdete 8 km do Veverské Bítýšky.
 

Nebezpečí

Jediným nebezpečím na trase jsou krátké úseky po silnicích, kde je třeba dbát vyšší opatrnosti. Od Šmelcovny dál k Veverské Bítýšce je pak dobré dávat pozor také na větší množství cyklistů, protože se jde po cyklostezce. Samotné brody potoka nejsou nijak náročné, žádné ostré kameny zde nejsou, stačí jit opatrně a pomalu klást nohy před sebe. 
 

Jídlo

Díky délce celého treku 28 km je dobré s sebou mít větší svačinu. Nejbližší možnost hospody je v Křoví v hospodě U Karla, další je pak až Šmelcovna nebo rekreační středisko Hálův Mlýn.
 

Zajímavosti

Přírodní park Údolí Bílého potoka

Park se rozkládá na rozloze cca 3,5 tisíc ha a vyhlášen byl v roce 1978. Území je tvořeno více než 15 kilometrů dlouhým tokem Bílého potoka v sevřeném a hluboce zaříznutém zalesněném a často skalnatém údolí procházejícím náhorní plošinou.

Nemalé procento zdejších lesů na nepřístupných místech, je přírodě blízkého charakteru. Především jde o bučiny, suťové lesy a doubravy. V lesích naleznete mnoho prastarých stromů, javorů klenů nebo buků lesních. Park poskytuje jedinečnou možnost nahlédnout do atmosféry života přirozených jedlobukových lesů, které u nás v dávné historii pokrývaly většinu našeho území. Lesy jsou na území parku převážně smíšené, takřka vždy se zastoupením původních druhů.

Ve zdejších lesích a skalách hnízdí řada významných druhů ptáků, jako napřílad jestřáb lesní, čáp černý, výr velký, lejsek bělokrký nebo krkavec velký. V údolí se zachovalo 5 vodních mlýnů (Javůrecký, Maršovský nebo Lažánský) a u Šmelcovny zříceniny starých hamrů, ve kterých se od středověku až do začátku 19. století zpracovávala železná ruda.