Orlické hory / Česko
Léto
22. 08. - 23. 08. 2019
↑ 700 m
↓ 700 m
18.5 km
2 dny
max. 1084 m n.m.
min. 602 m n.m.
Neplacené parkoviště na náměstí v Olešnici v Orlických horách. Na náměstí je rozcestník turistických cest, kde se můžete zorientovat.
Po příjezdu do Olešnice jsme si zašli na oběd do místní restaurace a poté jsme vyrazil do hor. Vybrali jsme si modrou turistickou značku a udělali jsme dobře, neboť jsme na ní nepotkali takřka žádné další turisty. Značka nás vyvedla z Olešnice a podél potoka Olešenka jsme začali stoupat. Cesta se brzy změnila v užší pěšinu (foto) vedla nás převážně lesem. Výstup zpestřovaly nejen občasné výhledy ve vysekaných prolukách, ale také vojenské objekty (foto), které měly chránit pohraničí před útokem našich sousedů. Občas jsme šli i po cyklostezce, ale většina trasy vedla po pěšinách. Nakonec jsme došli k restaurace Šerlišský mlýn. Bohužel obsluha i jídlo nestáli na nic a tak jsme pokračovali k Masarykové chatě (foto).
Je to sice už kousek, ale pořád cca 150 výškových metrů. Jelikož se pomalu blížila bouřka, tak jsme přidali do kroku a brzy jsme byli u chaty. Než začalo pršet, prošli jsme si okolí chaty, kde je opravdu krásně. Poté již následovalo večerní posezení na chatě a spánek. Ten jsme si na chatě předem telefonicky domluvili.
Ráno bylo počasí naprosto skvělé. Po večerní a noční bouřce se pročistil vzduch a byly tak čisté výhledy. Od chaty jsme se vydali po hřebeni po tzv. Jiráskové cestě (foto). Jedná se o trasu, která vede přes celé Orlické hory. Brzy za chatou jsme procházeli kolem sjezdovek na polské straně. Mají to pojaté opravdu velkolepě, je zde několik vleků. Pokračovali jsme dál po červené značce. Cesta vede takřka stále v lese a je poměrně široká. Několikrát jsme lehce sestoupili do sedla až jsme nakonec vystoupali k hoře Vrchmezí1 084 m n. m.
Zde značka opouští horský hřeben a začali jsem tak sestupovat zpět k Olešnici v Orlických horách. Kousek po opuštění sestupu je hezká skalní vyhlídka, poté jde cesta opět lesem. Poslední část cesty vede po krásných loukách, po kterých jsme sestoupili zpět do Olešnice. Zde jsme si opět dali lehký oběd a tím jsme ukončili naše putování v Orlických horách.
Jednoduchý výlet do srdce Orlických hor. Celou dobu se jde po značených cestách. Širokých lesních i užších lesních chodnících. Celkové převýšení není velké, trasu zvládnou i děti. Pro psy ideální. Kočárky ji neprojedou.
Doplnit tekutiny je možné v restauraci na náměstí v Olešnici v hospůdce U Anděla. Dále v restauraci Šerlišský mlýn a na Masarykové chatě. Po cestě jsou i nějaké potoky, ale není nutné z nich brát vodu.
Využili jsme ubytování na Masarykové chatě a můžeme ho doporučit. Noc se snídaní stála cca 400 Kč na osobu.
Trasa vede kolem vrcholů Šerlich 1 027 m n.m., Polomský kopec 1 051 m n.m. a Vrchmezí 1 084 m n.m. Výhledy z nich však zabraňují vzrostlé stromy.
Trasa je velmi bezpečná, není zde žádný nebezpečný úsek. V jednu chvilku se jde po cyklotrase, tak je dobré dát pozor na cyklisty. Jinak je cesta bezproblémová.
Jídlo je možné v Olešnici v Orlických horách. Zde je klasická hospoda s českými pokrmy. Dále je na trase Šerlišský mlýn. Zde jsme nebyli spokojeni ani s jídlem, ani s obsluhou. A poté jsme jedli na Masarykové chatě. Zde je vše v pohodě.
Část přechodu (druhý den) vede po Jiráskově hřebenové cestě. To je hlavní magistrála Orlických hor, měří úctyhodných 170 kilometrů. Trasa začíná v Broumově a pokračuje přes Orlické hory až do Litomyšle. Cesta byla vyznačena v roce 1921. Pojmenována byla po spisovateli Aloisi Jiráskovi, který často psal o Orlických horách. Cesta vede i přes rodné město Aloise Jiráska - Hronov. Hřebenovou trasu využívají jak turisté v létě, tak běžkaři v zimě.