Banát / Rumunsko
Léto
04. 08. 2018
↑ 909 m
↓ 909 m
20.9 km
6 hod.
max. 581 m n.m.
min. 343 m n.m.
Výlet začínáme na náměstí v Gerníku u hospody v rumunském Banátu (u nás někdy nazývaném český Banát). Je zde možnost nechat zaparkované auto, doplnit vodu a nakoupit něco malého na jídlo.
Na náměstí v Gerníku potkáváme i autobus českých turistů od jedné nejmenované cestovní kanceláře. Jak jsme později večer zjistili, na tomto místě se nestekávají jen turisté, ale i celá vesnice (po cestě jsme pak potkali už jen 2 místní). Z náměstí jdeme po značené červené, která vede po schodech a silnici nahoru nad vesnici, kde je další z řady nazobených křížků.
Tam se napojíme na polní cestu a po pár kilometrech narazíme na menší vodopád (foto), kde se můžeme osvěžit a pokračovat k vodním mlýnům do místa zvaného U Petra. Po důkladném prozkoumání staveb pokračujeme dále otevřenou krajinou až k na mapě značenému místu pro odpočinek (homole slámy). Odtud jdeme pořád stejnou cestou k další z farem a následně k "rozcestníku" u Filipa, kde se kvůli blížícímu špatnému počasí otáčíme a pokračujeme stejnou cestou zpět. Rovensko holt můsí počkat.
Cesta po hřebenu (foto) je v moha místech lemovaná ostružiním a jsou tu nádherné výhledy do okolí. Po návratu do vesnice nám hodná paní hospodská (pivo Všerad 25 kč / 0,5 l) radí kde koupit med (akátový 120 kč / sklenice) a výbornou domácí marmeládu (ostružinová 80 kč / sklenice). Jako všude u krajanů v Banátu se i tady dá platit v českých korunách.
Nenáročná, značená cesta, která vede skoro celá polní cestou po hřebeni. Žádné náročné úseky po cestě nejsou. V místech, kde překračujete potok jsou lávky. Trasa není vhodná pro kočárky.
Voda se dá koupit v hospodě na náměstí. Po cestě je pak meší vodopád a potok s "čistou" vodou, ale netestováno (asi bych doporučil filtraci). Ja bral 1,5 l balené vody a stačilo mi to.
Dá se využít možnost ubytování u jedné z mnoha českých rodin, ta pro hosty zajistí i jídlo.
Na trase není žádné nebezpečné místo. Jediným nebezpečím tak jsou tzv. banátští psi, pojem, o kterém se dočtete v každém článku o Banátu. Příběhů z první ruky o tom, jak divoké smečky napadají turisty jsem před odjezdem přečetl spousty. Patřičně vystrašen jsem po příjezdu v noci málem ani nevystoupil z karavanu. Nakonec ale můžu poradit vyzkoušený způsob, stačí se před štěkajícím "divokým" psem sehnout pro kámen (neházet ho, jen sebrat do ruky), pes sice nepřestane štěkat, ale odběhne od vás dál a drží si vzdálenost. Vyzkoušeno ve vesnicích i po cestách.
Jídlo se da zakoupit v hospodně na náměstí, nebo v místním pekařství. Nám stačil oplatek, banán a hrsti plné ostružin natrhané u cesty.
Gerník (rumunsky Gârnic) je největší z šesti českých vesnic založená roku 1827 ve výšce cca 600 m n. m. Má asi 1300 obyvatel, kteří se živí především zemědělstvím, nebo agroturistikou. Dlouhou tradici má také výroba vápna. V údolí u Petra, kousek od vodopádu nalezneme 5 původních vodních mlýnů. Stejné najdeme i v Gerníku, ale ty jsou zamčené, takže se nedá nakouknout dovnitř (foto). Oproti klasickým českým mlýnům nejsou obývány a tvoří je pouze místnost pro mletí. Mlýn většinou bývá spoluvlastnictvím několika rodin a dosud je využíván ke svému účelu. Nad vesnicí je i v mapě značená "křížová cesta" s vyhlídkou.