Björnö / Švédsko
Jaro
01. 05. 2022
↑ 172 m
↓ 172 m
7.8 km
4 hod.
max. 31 m n.m.
min. 0 m n.m.
Velké lesní parkoviště na konci silnice vedoucí z obce Langvik, vzdálené asi 45 minut autem od Stockholmu směrem na jihovýchod. Poplatek za parkování je 50 SK na den (2022).
Z parkoviště jsme se vydali po široké lesní cestě podél vodní hladiny. Sice jsme si mysleli, že se jedná o jezero, ale pohled do mapy prozradil, že je to hluboký mořský záliv. O slanosti vody jsme se přesvědčili po cestě zpět, kdy jsme neodolali a osvěžili jsme se zde. Po cestě jsme přišli k přístavišti lodí v zátoce. Pokračovali jsme podél této zátoky a lehce se stočili doprava. Při vstupu do lesa se z široké cesty stala lesní pěšina, která byla i tak velmi pohodlná. Lehce jsme začali stoupat a poměrně brzy jsme došli k dřevěné rozhledně na skále u moře. Výhledy na skalnaté pobřeží a moře poseté malými ostrůvky je krásný.
Z rozhledny jsme se nevrátili na cestu, ale pokračovali jsme volným terénem k pobřeží. Technicky to není nic složitého, všude je skalnatý povrch a šlo se pohodlně. Nakonec jsme došli na špičatý konec malého poloostrova. Bylo to krásné místo a tak jsme zde chvilku pobyli. Poté jsme se vrátili na hlavní stezku a došli ke grilovacímu místu u moře. Místo u zátoky je opravdu úžasné, malebnou krajinu doplňují tradiční dřevěné severské domky zbarvené do červena. Jelikož jsme o tomto místě věděli, byli jsme dobře vybaveni, takže proběhla poctivá grilovačka.
Ač neradi, po dobrém obědě jsme místo opustili a pokračovali dál po cestě. Ta vede od moře do lesa. Pokračuje kolem jezera a po chvíli jsme došli k druhému místu, kde je možné grilovat. My jsme však již pokračovali po široké cestě dál. Cesta se nakonec stočila a my se vrátili k přístavišti v zátoce. Jelikož se nám ještě nechtělo vracet přímo k parkovišti, udělali jsme si malou zacházku k další zátoce.
Nejprve jsme šli po lesní stezce, poté jsem se napojili na širokou lesní cestu. Ta nás přivedla k plotu, který znemožnil pokračovat na konec poloostrova. Proto jsme si chvilku užili na skalách nad mořem a poté se vrátili na širokou cestu. Po ní jsme se vrátili zpět na parkoviště. Těsně před ním jsme nakonec skočili do moře, protože počasí bylo opravdu skvělé.
Velmi jednoduchý výlet v úžasné přírodě. Trasa vede většinou po širokých cestách. Je zde i pasáž, kdy jsme šli po skalách. Ale velmi bezpečných a širokých. Část trasy jsme šli po lesních stezkách. Prostě všehochuť. Převýšení je minimální, není to nijak fyzicky ani technicky náročné. Proto je ideální pro rodiny s dětmi.
Možnost doplnit vodu je u grilovacího místa u zátoky Ramsviken. My jsme měli jen cca 1 litr vody na osobu.
Trasa nevede přes žádný vrchol, ale výhledy na široké okolí nabízí dřevěná rozhledna na skále u pobřeží.
Trasa je velmi jednoduchá a když vynecháte návštěvu skalnatého výběžku na pobřeží, jde se celou dobu po široké cestě. I krátký úsek po skalách podél pobřeží je jednoduchý a bez problémů ho zvládl i malý klučina. Jediný problém na cestě tak byli nečekaně hadi. Díky skvělému počasí jsme narazili na dvě zmije, které se po dlouhé zimě vyhřívaly na skalách. Sice se nás bály víc než my jich, ale některým členům naší skupiny setkání s nimi přivodilo málem infarkt.
Na trase jsou dvě tábořiště, kde je možné grilovat. My jsme využili první z nich u zátoky Ramsviken. Uhlí a pochutiny jsme měli sebou a udělali jsme si skvělý oběd v až kýčovité krajině.