Šumava / Česko
Zima
04. 02. 2023
↑ 562 m
↓ 562 m
17.9 km
5 hod.
max. 1312 m n.m.
min. 863 m n.m.
Trek začíná na placeném parkovišti v obci Prášily, které bývá o víkendových dnech poměrně plné, místo se ale vždy najde. Kromě tohoto výstupního bodu se na vytyčený cíl lze dostat i skrze Parkoviště Poledník Slunečná, ovšem o víkendu je téměř nemožné na něm bezpečně zaparkovat s větším autem.
Trek jsme začali na parkovišti v obci Prášily a pokračovali k oficiálnímu výchozímu bodu, parkovišti Slunečná, které ale bývá v nepracovní dny tak plné, že jsme jej ani nezkoušeli. Ještě před ním jsme chtěli vyzkoušet jinou přístupovou cestu na Poledník a odbočili na červenou turistickou trasu, po níž vede i věhlasná Stezka Českem.
Vzhledem k obrovskému množství sněhu na trase jsme ale nebyli bez sněžnic schopni pokračovat dále, vrátili jsme se tedy na žlutou turistickou trasu a po ní pokračovali až na rozcestí Slunečná, na němž je zapotřebí vyměnit žluté značení za zelené a dojít až k rozcestníku Liščí díry, z něhož se lze vydat doprava na Prášilské jezero či doleva rovnou na Poledník.
My si zašli k Prášilskému jezeru, abychom se poté vrátili zpět na Liščí díry a pokračovali po červeném značení až na vrchol Poledníku 1 315 m n. m. Zde jsme se pokochali výhledy, doplnili energii skrze svačinu a vyhýbáním se četnému množství běžkařů se vydali naprosto totožnou cestou zpět.
Okruh lze na této trase (byť ne celistvý) udělat skrze právě již výše zmíněnou červenou turistickou trasu, která turistu navede z Prášil zadní cestou k Prášilskému jezeru a od něj dále na Poledník. Za přítomnosti sněhu je ale v klasické turistické obuvi neprůchozí.
Trek není nikterak náročný za předpokladu, že člověk již absolvoval obdobně dlouhou túru (převýšení téměř 600 metrů na téměř 20 kilometrové túře). Cesta je během celého úseku tvořena asfaltem, případně šotolovinou, ovšem v zimních měsících je její průchod bez sněžnic o poznání náročnější a minimálně bez kotníkových turistických bod jej nelze absolvovat. Odbočka na Prášilské jezero je i v letních (jarních, podzimních) měsících tvořena lesní cestou.
Prudké svahy na cestě nejsou, pouze cca kilometr před cílem se nachází úsek s prudkým převýšením, na kterém je třeba dbát opatrnosti před protijedoucími cyklisty, v zimě před běžkaři. V zatáčce nejsou vidět, stejně jako oni nevidí protijdoucí turisty. Nevolnost z výšky zběhlý turista nepociťuje, Poledník leží v nadmořské výšce 1315 m n. m., výchozí bod Prášily cca 900 m n. m. Ledovce se v oblasti nevyskytují.
Nejtěžší pasáží je již zmíněný svah nakloněný do pravotočivé zatáčky. Ovšem na celé trase není zapotřebí jakéhokoli jištění. To platí i za nepříznivého, morkého počasí. Cesta je vhodná i pro psy, osobní zkušenost ovšem žádná. Jen jich lze na trase potkat četné množství i v zimním období, není pro ně tedy trasa náročná ani za přítomnosti sněhu.
Co se cesty s kočárkem týče, v nezimním období s ním cestu lze absolvovat, je ale určitě vhodné mít s sebou raději k dispozici i doplňující alternativy. Zatím nejsem rodič, nemám tedy odzkoušeno.
Z vybavení člověku i v horších sněhových podmínkách poslouží teplé zimní oblečení a řádné turistické boty, pro větší komfort nesmeky či sněžnice.
V zimním období nám postačila voda v podobě láhve 1,5 litru na člověka, ovšem při absolvování daných necelých 20 km v horkém létě bude zajisté zapotřebí vody více. Vodu jsme měli přivezenou z domova.
Žízeň lze zajisté zahnat v občerstvení v cíli, tedy na rozhledně na Poledníku, je zde i možnost dokoupení zásob na cestu zpět. O existenci pramenů na cestě nemám bohužel ponětí.
Na trase jsme nepřespávali, ale přímo na Poledníku se nachází jedno z mála legálních nocovišť v Národním parku Šumava.
Nejvyšší vrchol trasy představoval samotný cíl, tedy Poledník. Jiné dosažitelné vrcholy v okolí nejsou.
Ze samotného Poledníku lze za dobrého počasí sledovat i vrcholky Alp, z klasicky viditelných vrcholů lze pozorovat na německé straně Šumavy Velký (1453 m n. m.) a Malý Roklan (1399 m n. m.) či Luzný (1373 m n. m.).
V Národním parku Šumava se sice vyskytují i divoké šelmy (vlci, rysi), ti se ale dlouhodobě drží mimo turisticky exponovaná místa, tudíž není zapotřebí se bát jejich přítomnosti. Rovněž se na trase nevyskytuje ani jakkoli nebezpečný terén.
Jelikož bylo občerstvení na Poledníku v takto mrazivých podmínkách zavřené, stravovali jsme se na cestě skrze připravenou svačinu z domova.
Trasa vede v Národním parku Šumava, v blízkosti se nachází i několik 1. zón NP, kam je vstup zakázán. Jednu tvoří celé okolí samotného Prášilského jezera a přilehlé jezerní stěny.
Zajímavostí je okolí dolní části trasy, které sloužilo za 2. světové války jako vojenské cvičiště, po trase jsou rozmístěny výstražné cedule upozorňující na možnost výskytu dosud nevybuchlé munice.