NaTreku.cz

Trek v liduprázdném pohoří Sureanu v Jižních Karpatech

Pohoří, oblast / Stát

Sureanu / Rumunsko

Roční období

Léto

07. 08. - 09. 08. 2012

Náročnost

3 / 5

více o obtížnostech

Převýšení

↑ 1823 m

↓ 2503 m

Délka

49.9 km

3 dny

Nadmořská výška

max. 2130 m n.m.

min. 666 m n.m.

Výškový profil trasy

Nastoupané metry: 1823 m
Sklesané metry: 2503 m

Užitečné informace

  1. 7.8. - výstup ze sedla Lotrolui k horám, postup do hor kolem salaší, nocleh u salaší Smida Mare.
  2. 8.8. - pokračování putování k horám, výstup na Virfu lui Patru, sestup do sedla. Občerstvení v sedle. Pokračování treku k hoře Gropsoara, nocleh.
  3. 9.8. - sestup z hor, mírné bloudění, v údolí napojení se na širokou cestu. Taxi od místních dřevorubců - odvoz do města Petrila. Autobusem zpět do města Petrosani.

Užitečné informace

  1. 7.8. - výstup ze sedla Lotrolui k horám, postup do hor kolem salaší, nocleh u salaší Smida Mare.
  2. 8.8. - pokračování putování k horám, výstup na Virfu lui Patru, sestup do sedla. Občerstvení v sedle. Pokračování treku k hoře Gropsoara, nocleh.
  3. 9.8. - sestup z hor, mírné bloudění, v údolí napojení se na širokou cestu. Taxi od místních dřevorubců - odvoz do města Petrila. Autobusem zpět do města Petrosani.

Pohodová horská túra v Jižních Karpatech s výstupem na nejvyšší vrchol Vârful lui Pătru

Nástupní místo

Silniční sedlo Lotrolui mezi pohořími Sureanu a Paring. My jsem do sedla sestoupili z pohoří Paring, které jsme v předchozích dnech prošli.
 

Popis treku

1. den

Přechod pohoří Sureanu jsme začali v silničním sedle Lotrolui. Sem jsme sešli z pohoří Paring, ve kterém jsme strávili několik předešlých dní. Ze sedla jsme se vydali po nově vybudované silnici směrem k pohoří. Silnice stále stoupala a byl to krapet otravný výstup. Zvlášť po předešlé prohýřené noci v hospůdce v sedle. Po asi 5 km chůze jsme silnici konečně opustili. Napojili jsme se na lesní cestu, která nás dovedla k salaším Poiana Muierii.

Od salaší jsme pokračovali nejvýraznější, nicméně neznačenou cestou směrem k hlavnímu hřebenu pohoří. Větší část této cesty vedla hustými lesy. Orientace byla složitější jen na planinách u salaší, kde se stezka zrácela. Nakonec nás cesta dovedla k salaším Smida Mare. Zde jsme se nakonec rozhodli strávit noc.
 

2. den

Ráno jsme pokračovali po cestě směrem k nejvyšším partiím pohoří. Po chvíli jsme opustili les a dostali jsme se na volné louky a pastviny. Došli jsme k bývalým salaším Culmea Ciontii. Ty se již nacházejí na úpatí nejvyšší hory celého pohoří - Vârful lui Pătru 2 130 m n. m. U salaší jsme si odpočinuli, nabrali jsme vodu a pak začal náročný výstup. Od salaší se jde přímo vzhůru. Nějak jsme neřešili cestu, každý z nás šel po své trase a fuňel do nekonečného kopce. Po čase jsme se všichni shledali na vrcholu. Výstup ale stál za to, z vrcholu jsou krásné výhledy. Zároveň je i vidět naše další trasa. Od této chvíle se jde v krásné krajině horských luk.

Z vrcholu jsme začali mírně klesat a nakonec jsme se napojili na cestu, která nás dovedla k záhadně vyhlížejícímu objektu v sedle. Vyklubala se z toho hospůdka, což nakonec bylo příjemné překvapení a tak jsme si zde dali několik piv. Poté co jsme si odpočinuli jsme pokračovali v cestě. Nejprve jsme vystoupali na vrchol Sureanu 2 059 m n. m. a pak jsme šli po krásném širokém hřebenu směrem k hoře Gropsoara 1 901 m n. m. Zde jsme nakonec postavili stany a přespali jsme zde.
 

3. den

Brzy ráno nás probudila přibližující se bouřka. Proto jsme rychle sbalili stany a začali jsme pomalu scházet z hřebene. Ústup to byl rychlý a zanedlouho už práskaly blesky v místech, kde jsme měli stany. Sestup byl tak zároveň tak rychlý, že jsme ztratili orientaci a netušili jsme do kterého údolí přesně scházíme. Cesta každopádně byla zřetelná, později jsme narazili i na nějaké domy. Stále jsme sestupovali až jsme se dostali do úrovně lesů. Nakonec jsme se ocitli v údolí u potůčku a tak jsme si zde odpočinuli. Poté jsme se vydali po směru toku potoka po široké cestě. Asi po půl hodině cesty jsme se dostali k rozcestí a to jsme již věděli, že máme asi 15 km do města Petrila, kam jsme chtěli dojít.

V tu chvíli nám zastavili 2 místní dřevaři s dacií pickup. Ačkoliv jsme tomu nevěřili, tak jsme se do auta vešli všichni. Nicméně jet 15 km po polní cestě ve 4 lidech na zadním sedadle s dvěma batohy (druhé dva batohy byly u dříví v úložním prostoru) byl zážitek opravdu neopakovatelný. Nakonec nás úspěšně dovezli do města Petrila. Cesta byla velmi zábavná. Samozřejmě o placení za cestu nechtěli ani slyšet. Ve městě Petrila jsme nasedli na místní autobus, který nás dovezl do města Petrosani, kde jsme měli zaparkované auto. Tak skončilo krásné putování v rumunských horách.
 

Náročnost

Pohodový trek v liduprázdném pohoří. Technicky nenáročný, trochu problém může dělat orientace, neboť v době, kdy jsme zde byli my, bylo poměrně těžké sehnat kvalitní mapu pohoří. Veškeré vybavení je nutné mít sebou.
 

Dostupnost vody

Vodu lze nabrat na začátku treku v sedle Lotrolui, další pramen je u bývalých salaší pod horou Vârful lui Pătru. Další možnost občerstvení je v nově budovaném lyžařském středisku pod horou Sueranu. Poté jsme nabrali vodu až v údolí po sestupu z hřebenů.
 

Možnosti přespání

První noc jsme spali na louce u bývalých salaší Smida Mare, podruhé jsme spali na hlavním hřebeni poblíž hory Gropsoara.
 

Vrcholy

Na treku jsme vystoupali na tyto vrcholy - Virfu lui Pätru 2 130 m n. m., Ausel 2 009 m n. m., Sureanu 2 059 m n. m. a Gropsoara 1 901 m n. m. Během treku bylo při dobré viditelnosti možné spatřit i vedlejší horské celky - Lotrolui a Retezat.
 

Nebezpečí

Na trase se nenachází žádný nebezpečný úsek. Jde se po stezkách nebo horských loukách. Problém může způsobit bouřka, neboť na hřebeni, který je velmi široký, není možnost úkrytu. My jsme měli štěstí a bouřka nás minula. Další problém je orientace. Zvláště při sestupu z hřebenů jsme byli úplně zmatení a netušili jsme přesně, kde se nacházíme. Mapy prostě nejsou kvalitní a značení takřka neexistuje.
 

Jídlo

Občerstvení, kde jsme si koupili pivko, se budovalo pod horou Sureanu. Bude zde asi lyžařské středisko, tak zde v budoucnu vyroste asi větší komplex. Jinak jsem si celou dobu vařili na plynových vařičích.
 

Zajímavosti

Pohoří Sureanu je z velké části stále velmi opuštěné. Všechny salaše jsou již prázdné a tak si zde užijete klid a pohodu. Jediná výjimka je již zmiňované lyžařské středisko pod horou Sureanu, které bohužel hyzdí okolní krajinu.

Vloženo: 22. 03. 2017
Autor:
Gejza
Profil autora