Přechod hor Zwiesel – Hochstaufen v Chiemgauských Alpách

Trek přes hory Zwiesel – Hochstaufen v Chiemgauských Alpách

Nástupní místo

Placené parkoviště u hostince Adlgaß, cca 5 km od městečka Inzell.
 

Popis treku

Auto nechávám na parkovišti u hostince Adlgaß (6 €/den), kam přijíždím po úzké silnici z městečka Inzell. Od parkoviště vede značená DAV trasa na hřeben. Značení je stejné jako v Rakousku – žluté tabule, červená – střední obtížnost, vzdálenosti udávané v čase – na Zwiesel to mají být 3,5 h.

Po lesních pěšinách stoupám smíšeným lesem. Asi po hodině se dostávám na hranici lesa a výstup je strmější – kosodřevina, skalky, stezka je kamenitá, občas si musím pomoct rukama. Konečně se rozplyne inverzní mlha a vidím hřeben. Na severu, kde by mělo být vidět Chiemsee, třetí největší německé jezero, ale stále leží těžká duchna. Na hřebeni se otevře fantastický výhled na jih – někde dole je město Bad Reichenhall a nad ním Salzburger a Berchtesgadener Hochthron (masiv Untersberg), prominentní dvoutisícovky Watzmann, Hochkalter a Hochkönig, dál na jih zasněžené třítisícovky Vysokých Taur a vrcholy, které neznám, ale odhaduji na horské skupiny nad Zell am See a Kitzbühel, na západě pak Bavorské a Chiemgauské Alpy s pyramidou nejvyššího Sonntagshornu a tirolský masiv Wilder Kaiser.

V sedle je odbočka na nedaleký Gamsknogel (1750 m) se zářícím kovovým křížem. Já se otáčím k východu a po hřebeni mířím na vrchol Zwiesel (1782 m). Cesta vede buď přímo po hřebeni, nebo obchází skalky lehce pod ním. Jsou tu první lehké zajištěné úseky a skalky, kde je nutné využít i ruce, ale žádné náročné lezení. Kruhový výhled z Zwieselu je fantastický, hory září v poledním slunci. Z vrcholu je také vidět cesta na Hochstaufen – ostrý hřeben, stále nahorů dolů, mezi klečí a bílými vápencovými skalami.

Pokračuji na travnatý Zenokopf (1756 m). Tady je případně první sestupovka dolů směrem na Zwieselalm, pro ty, kteří se na přechod necítí, nebo si chtějí rozdělit nadvakrát. Trasa na Hostaufen je značena jako turistická černá – nejvyšší obtížnosti s upozorněním na jištěné úseky, 3 hodiny. Pomalu sestupuji ze Zenokopf, sestup je strmý a kamenitý. Cesta dál pokračuje štěrkovitou pěšinou, překonává kamenná pole, stále buď po hřebeni, nebo traverzuje pod ním. Je tu několik úseků jištěných fixním lanem, přibývá skalek. Náročné na fyzičku. Z Roßkarscharte v asi 1450 m odbočuje neznačená pěšina dolů směrem ke Frillensee. Za Roßkarscharte opět stoupání cca 300 výškových metrů směrem k skalnatému Hendelbergskopf (1613 m). Mezi ním a vrcholem Mittelstaufen (1657 m) se prochází působivou prolézačkou mezi velkými bílými balvany.

Za Mittelstaufen se cesta trochu narovnává a pěšina je širší, vede sem chozená výstupovka z Bad Reichenhall. Zatímco na hřebeni moc lidí nebylo, tady už narážím na další návštěvníky. Vzhledem k tisícímetrovému převýšení na Hochstaufen ze všech stran, ale naštěstí žádná masová turistika. Na vrchol Hochstaufen (1771 m) je to už jen pár set metrů. Pod vrcholem je nalepená malá chata, otevřená i v říjnu. Vedle chaty zaujme krásná kamenná kaplička Staufenkapelle, věnovaná padlým ve světových válkách. Vrchol je travnatý, široký, posedává tu víc lidí a obdivují nádherné výhledy na rakouské i bavorské Alpy.

Po delším odpočinku na teplém slunci se jen nerada zvedám a začínám klesat dolů do mlhy. Zpátky k Adlgaß by to podle ukazatele měly být 2,5 hodiny, ale i s odbočkou k jezeru Frillensee dávám o něco rychleji. Sestupovka je chozená, využívaná zřejmě jako sestup z ferraty Pidinger Steig (těžká C/D úseky). Na začátku je ještě několik kamenitých úseků, jištěných lanem, pak už lesní pěšiny, od jezera Frillensee naučná stezka podél potoka až k parkovišti.

 

Náročnost

Nádherný trek mezi dvěma výraznými vrcholy, hřebenovka. Cesta vede po značené turistické trase s několika zajištěnými úseky. Ferratová výbava není nutná. Je dobré mít zkušenosti s alpským terénem. Počítejte s 8 - 10 hodinami. Fyzicky náročné - přelézání skalek, kamenitý terén. Možné rozdělit na dva výstupy.
 

Dostupnost vody

Vodu s sebou, na Hochstaufen je chata, na konci cesty hostinec Adlgaß.
 

Možnosti přespání

Chiemgau je turistická oblast, dostatek ubytování v údolí.
 

Vrcholy

Výstup na vrcholy Zwiesel a Hochstaufen, výhledy na Salzburger Kalkalpen, Watzmann, Hochkalter, Vysoké Taury, Chiemgauské a Bavorské Alpy.

 

Nebezpečí

Trase vede po značené turistické trase střední a těžké obtížnosti. Dlouhé a fyzicky náročné (8 - 10 hodin na cestě). Několik zajištěných úseků (ne klasická ferrata), ale jsou tu únikové trasy. Nutné mít zkušenosti s alpským terénem.
 

Jídlo

Jídlo s sebou, občerstvení možno na chatě na Hochstaufen, nebo v hostinci Adlgaß na konci cesty.
 

Zajímavosti

Když jsme v čase Dušiček, tak přidám ještě pár temnějších historek o Hochstaufenu (zdroj Wikipedia.de). Výstup od východu je pojmenován Steinerne Jäger (Zkamenělí lovci). Pověst říká, že kdysi tudy v neděli vyrazili dva lovci na lov kamzíků. Začali pronásledovat zvíře, které běželo k vrcholu. Když uslyšeli z údolí zvony, které zvaly ke mši, jen se tomu vysmáli a pokračovali v lovu. Když konečně měli na mušce velkého kamzíka a chtěli vystřelit, změnilo se zvíře v ďábla a ten nechal oba lovce zkamenět jako odplatu za jejich bezbožnost. Neštěstí provázelo i stavbu Staufenkapelle v roce 1928. Když už stála hrubá stavba, postihlo Hostaufen zemětřesení a kaple byla těžce poškozena. Stavba byla dokončena o rok později, v roce 1929 a je u ní vzpomínka na místní členy Deutscher Alpenverein, padlé ve válce. A třetí neštěstí, které se na Hochtaufenu událo, je novějšího data. V roce 1993 se tady, na vrcholu s krásným výhledem, stala loupežní vražda. Dva mladiství zavraždili pro provozovatele chaty na Hochstaufenu pro cca 1500 marek tržby. I jejich jména jsou připomenuta u Staufenkapelle.