Podzimní túra na Wieser přes Almkogel v předhůří rakouských Alp

Podzimní hřebenovka v Hornorakouském předhůří

Nástupní místo

Trasu začínám v obci Kleinreifling. Auto je možné nechat na parkovišti u nádraží, nebo ve vesnici. Další možné nástupní místo je obec Küpfern - v případě, že byste chtěli jít z trasu obráceně.
 

Popis treku

Je začátek listopadu, vysoké hory pod sněhem, ale předpověď počasí slibuje slunce a teploty kolem 10ti stupňů, tak by ještě nějaká túra mohla vyjít.

Dívám se na mapu a objevuju hřebínek Dürrensteigkamm v Oberösterreichische Volralpen. Podle Wikipedie se do češtiny se překládá jako Hornorakouské předhůří a jde o hornatou oblast mezi řekami Traun na západě a Enns na východě, která na rozdíl od sousedních vysokých hor postrádá velehorský charakter.

Oblast se dělí na několik menších celků, z nichž nejmohutnější jsou Sengsengebirge s nejvyšším vrcholem Hoher Nock, 1 963 m n. m. Dürrensteigkamm je hřebínek táhnoucí se asi 15 km severojižním směrem od Burgerspitz na severu po Bodenwies na jihu.

Podle AV značení trvá jen samotný přechod hřebene kolem osmi hodin a k tomu je nutné připočíst ještě minimálně dvě hodiny na nástup a to samé na sestup. Převýšení z údolí na hřeben je kolem tisíce výškových metrů.

Výchozím bodem trasy volím obec Kleinreifling, asi 40 km jihovýchodně od města Steyr po silnici B115. Auto nechávám na parkovišti u nádraží a naskakuju na vlak ÖBB směr Linz, kterým si o pár kilometrů zkrátím cestu.

Vystupuju po pár minutách v obci Küpfern, kde začíná jedna z nástupovek. Podél potoka se dostávám k prvním skalkám. Výstup začíná dost zostra, přes kamení a kořeny, občas jsou ve skále vytesané schůdky, na jednom místě je natažené i slabé lanko, ale za sucha není potřeba.

Pěšina stoupá bukovým lesem, bohužel ale výstup ztěžuje starší polom, ve kterém ztrácím cestu. Po krátkém bloudění vidím nad sebou Forststrasse, širokou lesní cestu, která za chvíli krosuje značku.

Dál už bez problémů na pastvinu nad hranicí lesa. Nade mnou je první vrchol Burgspitz (1 429 m n. m.) s krásně vyřezávaným dřevěným křížem. A z vrcholu už úchvatné výhledy, které mě budou provázet celou cestu po hřebeni - východně Ybbstalské Alpy, v dálce špičky Ötscheru a Dürrensteinu, jižním směrem Gesäuse, Admonter Reichenstein a Haller Mauern, západně Sengsengebirge a Hoher Nock.

Ještě dál je pak možné rozeznat bílou sněhovou čepici Hochschwabu, Eisenerzer Reichenstein, Hochtor, Warscheneck, Totes Gebirge a Traunstein. Z Burgspitze sbíhám do sedýlka, ve kterém se odděluje cesta do vedlejšího údolí. Hřeben dál pokračuje přes vrcholky Kleiner Almkogel (1 461 m n. m.) a Brunnbacheck (1 472 m n. m.).

Za nimi pak odbočka na nedalekou Ennser hütte, jedinou chatu na cestě. Stoupám na nejvyšší bod trasy Almkogel (1 513 m n. m.) a připadám si jako na Šumavě - kolem je spousta polámaných a suchých stromů. Tady už potkávám několik lidí, kus cesty pod Ennser hütte je parkoviště v asi 850 m.n.m, výstup je pak snazší.

Na vrcholu Almkogelu stojí nový kovový kříž se znakem místního turistického spolku. Na chvíli si sedám a rozhlížím se na všechny strany. Ze stromů odpadává námraza, nebe je modré, pár mráčků, hory se schovávají a zase vykukují, nádherné představení. Chci ještě vidět kříž na vedlejším Wieseru (1 427 m n. m.) a tak pár metrů klesám a zase lehce stoupám přes louky na travnatý vršek.

Za Almkogel už asi moc lidí nechodí, pěšina je místy sotva zřetelná. Kříž vztyčený v roce 1988 je nakloněný a omšelý, ale mě se líbí asi nejvíc a jsou od něj nejlepší výhledy na Haller Mauern a zasněžený Warscheneck.

Hřeben dál pokračuje ostrou špicí Langlackenmauer a dalšími vrcholky až k Bodenwies. To už je ale na jeden den moc a tak se obracím a vydávám zpět přes Almkogel na vedlejší Hühnerkogel (1 474 m n. m.). Cesta mě stáhne klečí asi 300 výškových metrů do sedla Übergang (1 216 m n. m.), abych si skoro to samé zase vystoupala na vrchol. Dřevěný gipfelkreuz s bílou protěží potěší.

A pak už jen sestup s terénní vlnkou Ennsbergu (1 373 m n. m.). Za zmínku stojí ještě malé jezírko na louce v asi 1 200 m, odkud jsou pěkné výhlídky do údolí Ennsu. Sestup je příkrý a rychlý, asi za 1,5 hodiny jsem dole. Na trase něco přes 7 hodin, našlapáno asi 14 km a 1 400 výškových metrů.

Náročnost

Jedná se o nenáročný trek v alpském předhůří. Na trase nejsou žádné exponované úseky, cesta vede po lesních pěšinách nebo kamenitých cestál. Jde o podobný typ túry jako v Jeseníkách nebo na Šumavě.
 

Dostupnost vody

Na hřebínku není žádný pramen vody, je třeba nést vodu s sebou - na túru mi stačilo 1,5 litru vody. Nebo je možnost občerstvení na Ennser Hütte.
 

Možnosti přespání

Během této túry není třeba v horách nocovat. Ale v případě nutnosti je možné přespat na Ennser Hütte, nebo v údolí.
 

Vrcholy

Během treku zdoláte vrcholy Burgspitz (1 429 m n. m.), Almkogel (1 513 m n. m.), Hühnerkogel (1 474 m n. m.)
Za dobrého počasí se vám naskytnou skvělé výhledy na Ybbstálské Alpy, Ötscher, Dürrenstein, Hochschwab, Gesäuse, Haller Mauern, Warscheneck, Sengsengebirge + Hoher Nock, Traunstein.
 

Nebezpečí

Jedná se o středně náročnou túru, většinou přes louky, nebo lesem. Za dobrého počasí se na trase nenachází žádné nebezpečí.
 

Jídlo

Jdete cca 7 hodin, takže svačinu, čokoládu nebo jiné cukry určitě s sebou. Cestou je možné využít občerstvení na horské chatě Ennser Hütte.
 

Zajímavosti

Na hranici NP Gesäuse, možno jít lehčí okruh - parkoviště pod Ennser Hütte, Almkogel, Burgspitz a zpět.