Trek na horu Velký Choč na Slovensku

Výstup na skvělou vyhlídkovou horu Velký Choč na Slovensku

Nástupní místo

Na trek jsme vyrazili z obce Valaská Dubová. Do této vesnice jsme dojeli autobusem z Ružomberku.
 

Popis treku

Do obce Valaska Dubova jsme se dostali brzy ráno autobusem za cca 1 Euro. Hned u zastávky ve vesnici začíná modrá turistická značka, po které jsme se vydali na Velký Choč. Za vesnicí jsme vstoupili do lesa a po široké cestě jsme začali zvolna stoupat. Postupně jsme přešli na lesní stezku a stoupání nabralo na intenzitě, místy bylo docela prudké. Za odměnu nás čekala krásná horská louka Predná Polana, ze které se otevřely první výhledy na okolní hory.

Po krátkém odpočinku jsme pokračovali k vrcholu. Pro výstup jsme si vybrali zimní cestu. Šlo tudy méně lidí, což nám vyhovovalo. Stezka stále stoupá až na vrchol skal, ze kterých se poprvé nabídly krásné výhledy do okolí. Poslední metry k vrcholu jsou již více ve skalním prostředí a na některých místech jsou pro lepší chůzi instalovány řetězy. Vrchol Velkého Choče je skalnatý s kosodřevinou. Bohužel se jedná o oblíbený turistický cíl, takže byl doslova obsypán turisty. Nicméně výhledy jsou naprosto dokonalé. Jsou vidět všechna hlavní pohoří Slovenska - Vysoké, Nízké a Západní Tatry, Velká a Malá Fatra, Orava. Na západ jsou vidět i Beskydy.

Po dostatečném odpočinku jsme začali sestupovat. Tentokrát po letní cestě. Nevýhoda byla, že šly proti nám davy turistů a často jsme se museli navzájem vyhýbat. Od Prední Polany jsme se definitivně odpoutali od davů lidí a pokračovali jsme po modré turistické značce na Predný Choč. Cesta je to velmi příjemná, postupně klesá v krásném listnatém lese. Poslední prudší stoupání na trase je právě výstup na Predný Choč. My jsme si udělali ještě odbočku ke kříži na Predném Choči. A rozhodně tuto odbočku doporučuji. Od kříže jsou opět fantastické výhledy směrem na Liptov a Tatry. A tentokrát bez lidí. Takže paráda.

Vrátili jsme se zpět na turistickou značku a po lesní cestě jsme začali definitivně klesat. Cesta je to velmi příjemná, neboť se stále mění typ lesa. Klesání není prudké a tak jsme brzy byli u zříceniny hradu Likava. Bohužel jsme již nestihli návštěvní hodiny a bylo zavřeno. Proto jsme hned pokračovali do vesnice Likavka, kde jsme si v místní kolibě dali zasloužené jídlo a pivko. Poté jsme se vrátili zpět do Ružomberku.
 

Náročnost

Klasický horský trek, který vede celou dobu po značených cestách. Drtivá většina trasy vede v lese. Výstup je místy prudký, je dobré mít nějakou kondičku. Technicky je bez problémů. Těsně pod vrcholem jsou pro usnadnění výstupu řetězy, ale není nutné je využít.
 

Dostupnost vody

Přímo na trase není kupodivu žádný pramen nebo studánka. Je proto nutné mít minimálně 1,5 litu tekutin na osobu. Klidně i více. Koliba je až v obci Likavka na konci treku.
 

Možnosti přespání

My jsme měli ubytování v Ružomberku. Ve volné přírodě je přespání na Slovensku zakázáno.

 

Vrcholy

Z vrcholu hory Velký Choč 1 611 m n.m. je jeden z nejlepších výhledů na Slovensku. Jsou vidět všechna hlavní slovenská pohoří - Tatry, Fatry, Orava a další.
 

Nebezpečí

Technicky je trasa úplně bez problémů. Jediné místo s řetězy je těsně pod vrcholem na zimní cestě. Nejedná se o nic náročného. Navíc se tomuto úseku můžete vyhnout, když na vrchol půjdete po letní cestě. V poslední době je na Slovensku problém s medvědy. Na horu Velký Choč chodí davy lidí, proto je zde minimální pravděpodobnost kontaktu s medvědem. Něco jiného je pokračování trasy přes Predný Choč. Zde jsme byli úplně sami. Proto je dobré dělat v lese trochu hluk, aby o vás medvěd věděl a vyhnul se vám.
 

Jídlo

Svačinu jsme měli sebou, první možnost k jídlu je až ve vesnici Likavka.
 

Zajímavosti

Hrad Likava, kolem kterého vede tato trasa, byl založen v polovině 14. století. Na jeho výstavbě má hlavní podíl zvolenský a liptovský župan magistr rytíř Donč. Hrad byl od začátku královským majetkem, ale během husitských válek se stal důležitou pevností husitů. Poté hrad patřil rodu Thökölyovcům. Konec historie hradu se píše rokem 1707, kdy jej nechal z vojenských důvodů zbořit kníže František II. Rákoczi. V současnosti se jedná o jednu z nejmohutnějších hradních zřícenin na středním Slovensku.