Kavkaz / Rusko
Léto
15. 08. - 17. 08. 2014
↑ 2248 m
↓ 2248 m
33.2 km
3 dny
max. 3738 m n.m.
min. 1771 m n.m.
Kemp Saklja za městečkem Elbrus v hlavním kavkazkém údolí. Do kempu jsme si našli odvoz z města Mineralnyie Vody za 3 000 rublů.
Náš pobyt na Kavkaze jsme začali příjezdem do kempu, který se nachází kousek za vesnicí Elbrus. Z kempu jsme tedy na těžko vyrazili zpět do vesnice podél silnice. Z ní vede cesta do doliny Irik, což byl náš cíl. Měli jsme v plánu několik aklimatizačních túr, než se vydáme na samotný Elbrus 5 642 m n. m. a trek v dolině Irik byl první z nich. Už samotný průchod městečkem Elbrus byl zážitek sám pro sebe. Najít vstup do doliny není problém, neboť se jedná o výrazný zářez mezi horami. Vytéká zde také horská řeka.
Z městečka vede stezka, po které jsme se vydali. Již na začátku je velmi prudké stoupání. Stezka dál nabírá poměrně rychle výšku. Postupně jsme z lesa přešli na louky a pastviny. Před námi se poprvé objevila bílá homole Elbrusu. (foto) Chodník dál kopíroval tok potoka, občas vystoupal nad něj. Stezka vedla střídavě po loukách a lesem. Nakonec jsme došli k místu, kde se dolina rozděluje. My jsme pokračovali směrem doprava. Stezka zde opět prudce stoupá po loukách. Po ní jsme se dostali do vyšší části doliny Irik. (foto)
Zde se dolina rozšířila a my jsme pokračovali v krásné krajině po loukách. Ty slouží jako pastviny, takže jsme několikrát potkali stádo koní (foto) . Dolina stále stoupá, ale velmi mírně a příjemně. Po čase se v dálce objevil konec doliny zakončený sedlem s ledovcem. My jsme došli až k pramenu říčky, kolem které jsme stále stoupali. Ve výšce cca 3 000 m n. m. jsme si postavili stan. (foto) Večer jsme ještě pro lepší aklimatizaci vystoupali dalších asi 200 metrů a poté se vrátili ke stanu.
Ráno jsme po snídani nabalili věci potřebné jen pro dnešní den a vyrazili jsme od stanu směrem k horskému sedlu Irikchat. Dolinou jsme začali opět pozvolně stoupat. Krajina se ale začala měnit a po chvíli jsme z louky přešli do kamenitého terénu. Netrvalo dlouho a ocitli jsme se u konce mohutného ledovce, který ze sedla padal do doliny. (foto) Cesta vede kolem ledovce a pohled na ledovcový splaz takto zblízka je jedinečný. Od ledovce jsme začali prudce stoupat do horského sedla. Cesta vede v serpentinách a je velmi prudká. Jde se po kamenné suti. Výstup je namáhavý i kvůli nadmořské výšce.
Pohled z horského sedla Irikchat však stojí za tuto námahu. Na druhé straně sedla se totiž rozkládá obrovský ledovec Frozen Field, který spadá z východního vrcholu Elbrusu. (foto) Sedlo Irikchat je v podstatě úbočí východního Elbrusu a vede tudy také na něj jedna z výstupových cest. My jsme po hřebínku začali stoupat směrem k Elbrusu. Výstup jsme ukončili na bezejmeném vrchu ve výšce cca 3 738 m n. m. Dál již pokračoval jen ledovec a Elbrus. (foto) Výhledu jsou opravdu fantastické - od Elbrusu až po hraniční hory s Gruzií. Jelikož bylo nebe takřka bez mraků, museli jsme se zakrýt oblečením. Ani opalovací krémy nás totiž neměly v této výšce šanci ochránit. Když jsme se nabažili výhledů začali jsme sestupovat. Cesta ke stanu vedla stejně jako výstupová a tak jsme se bez probémů vrátili zpět.
Třetí den ráno jsme sbalili veškeré vybavení a vydali se zpět dolinou Irik do vesnice Elbrus. Cesta byla shodná s výstupem, takže jsme věděli co nás čeká. V horní části doliny nás standartně uvítalo stádo koní, kteří byli velmi přátelští. Během sestupu jsme potkali i vojáky speciálních jednotek, kteří zde měli cvičení. Sestup proběhl bez problémů. Ve spodní části doliny se nás snažil místní domorodec s koněm ukecat, že nám odveze za poplatek batohy. S díky jsme odmítli a v klidu jsme sestoupili do vesnice Elbrus. (foto) Zde jsme si místním obchůdku koupili několik piv a sýrů a návrat jsme oslavili. Jelikož bylo pořádné vedro, pivka do nás jen zasyčela. Z městečka Elbrus jsme se po silnici vrátili do kempu a začali se chystat na další aklimatizační výstup, tentokrát do doliny Těrskol.
Skvělá túra v panenské kavkazké přírodě. My jsme ji měli jako druhý aklimatizační trek pro následný výstup na Elbrus. Problém samozřejmě může způsobit výška, neboť nejvyšší bod treku byl 3 738 m n. m. Jinak se jde po horských stezkách. Není zde ani problém s orientací, jde se stále podel potoků dolinami.
Trek vede kolem potoků, takže nebyl problém kdykoliv dobrat zásoby.
Obě dvě noci jsme strávili u prameme potoka v nejvyšších partiích údolí Irik ve výšce cca 3 100 m n. m.
Trek vede údolím do horského sedla. Nad sedlem je malý bezejmenný vrchol vysoký 3 738 m n. m. Z něj jsou fantastické výhledy na východní Elbrus, horu Chatkara, ale hlavně na hraniční hory s Gruzií, kterým vévodí hora Bashkara.
Trasa je technicky jednoduchá. Jde se celou dobu po vyšlapané stezce. Závěrečný výstup do sedla je po kamení, ale i zde je vyšlapaný chodník. Jediný problém může způsobit výška, která je v sedle přes 3 500 m n. m. Dalším problémem může být slunce, neboť i nejsilnější opalovací krémy měly co dělat, aby nás ochránily. Raději jsme byli co nejvíce zakryti oblečením, aby nehrozily spáleniny.
Pro trek do doliny Irik je potřeba stadartní vybavení do hor - pevné boty, kvalitní oblečení. Stan a vařič. Praktické jsou teleskopické hole. Velmi důležitý je kvalitní opalovací krém a sluneční brýle.
Na trase není žádná chata, takže je nutné mít veškeré zásoby jídla s sebou. Vařili jsme si na plynových vařičích.
Tento trek je vhodný jako aklimatizační pro následný výstup na Elbrus. Nejvyšší bod treku leží ve výšce 3 738 m n. m., což je pro aklimatizaci vhodná výška. Dobré je zůstat alespon 2 noci v nadmořšké výšce přes 3000 m n. m., což bez problémů lze u tohoto treku učinit.
Další dobrý aklimatizační trek pro výstup na Elbrus je trek v dolině Těřskol. Jeho popis najdete na našem webu - Vysokohorský treking v dolině Těrskol
Kondice
Hobby sportovci, důchodci ve špičkové kondici, dospívající mládež v dobré kondici.
Nastoupané metry
1 000 - 1 500 m za den
Charakteristika
Možnost exponovaných úseků s řetězy (pro zkušeného vysokohorského turistu bez nutnosti jištění). Pohyb po sněhu, nutnost jistoty chůze v kamenitém terénu.