Přechod Stezky bohů na italském pobřeží Amalfi

Stezka bohů na italském pobřeží Amalfi

Nástupní místo

Vesnice Bomerano na pobřeží Amalfi. Pobřeží Amalfi leží asi 60 km jižně od Neapole v Itálii. Jedná se o známou turistickou oblast, terasovité vesnice jsou na seznamu Světového dědictví UNESCO. Do Neapole létají přímým letem z Prahy např. Ryanair a Wizzair (2 h letu), letenky začínají mimo sezonu na cca 40 €. Z Neapole jezdí pravidelné autobusové linky společností EAV a SITAsud. Doprava s nimi je spolehlivá, levná a bez nervů, kde zaparkovat. Silnice na pobřeží jsou velmi úzké, parkování málo a všude placené (cca 2 €/h). Pokud si budete půjčovat auto, volte co nejmenší. Fiátek 500 je tu jasná jednička.
 

Popis treku

Pobřeží Amalfi (Costiera Amalfitana) leží asi 60 km jižně od Neapole, v italské provincii Kampánie. Pobřeží je tu členité, skály strmě klesají k moři z výšek přes tisíc metrů. Když je dobré počasí, je možné přehlédnout celou jeho délku, od ostrova Capri, přes Sorrentský poloostrov, ostrůvky Sirén, terasovité vesnice Positano, Praiano a Amalfi, až po nížinu kolem Salerna, druhého největšího města Kampánie. Stezka bohů vychází z vesnice Bomerano a v délce asi deseti kilometrů kopíruje skály a útesy a nabízí úchvatné výhledy na pobřeží a vesnice z ptačí perspektivy. Jméno dostala stezka podle řecké legendy, kdy tudy sestupovali bohové z nebes na zem.

Do Bomerana jezdí autobus SITAsud z městečka Amalfi (směr Agerola). Už jen jízda nahoru je zážitek. Autobus na asi deseti kilometrech od moře nastoupá skoro 700 výškových metrů. V serpentinách projíždí vesnicemi a kolem políček, kde místní na několika rovných metrech pěstují citróny, pomeranče, nebo olivy. Silnice je hodně úzká, bus do každého nepřehledného místa troubí, aby varoval protijedoucí vozidla. Vyhýbání je vypočítané na centimetry. Většina aut má poškrábané boky, zprohýbané plechy, světla drží samolepou. Nejčastější a nejpraktičtější vozidlo je tu malý Fiat 500, uvidíte tu všechny jeho modely od šedesátých let do současnosti. Řidič autobusu s nezbytnými černými brýlemi jede se sebevědomím závodníka rallye, dalším troubením zdraví známé a stihne i probrat novinky se signorou, která sedí za ním. Po asi 40ti minutách jsme nahoře v Bomeranu, vystupujeme na zastávce nedaleko kostela a hledáme začátek značení. Do Positana, cíle naší cesty jsou to 4 hodiny.

Za posledními dvorky vesnice vede cesta pár set metrů po asfaltce k malému parkovišti u jeskyně Grotta Biscotto, kde Stezka oficiálně začíná. Benvenuti sul Sentiero degli Dei. Opouštíme asfalt a stezka nás vede podél skal do sedla Colle Serra. Kolem cest jsou kamenné zídky, ze kterých se derou ke slunci fialové krokusy. Pohled zpět k Bomeranu bere dech – dočervena zbarvené vápencové skály, stupňovitá políčka s vinnou révou, sady citrusů a hluboko dole modré moře. V sedle se cesta přehoupne přes první hřbet a u malého odpočívadla s možností doplnění vody odchází odbočka dolů na Praiano. Stezka pokračuje dál vpravo, více méně po vrstevnici. Kolem jsou menší usedlosti, v některých chovají kozy, nebo muly, jiné vypadají zanedbaně a pomalu se rozpadají.

Stezka obchází skály, nebo spíš bývalé útesy, vybarvené celou škálou barev od bílé po červenou. Někde ze skal visí vápencové krápníky, nebo jsou do nich vytesány jednoduché domečky. Louky střídá křovinatý porost, pěšina občas přechází skalky. Voní to tu po rozmarýnu, kvetoucím drobnými modrofialovými kvítky. Terén je ale jednoduchý, většinou cca metr široká cesta, občas kameny, nebo skalnaté stupně. Stezka překračuje několik potoků a roklí. Exponovanější úseky jsou bezpečně zajištěny zábradlím. A skoro na každém kroku fantastické výhledy. Asi po dvou hodinách dorazíme do vesnice Nocelle. V Nocelle je pěkný kostelík s náměstíčkem a je tu možnost občerstvení a ubytování. Do vesnice zajíždí místní bus z Positana, nebo je možné sestoupit dolů na pobřežní silnici, kde jezdí další autobusy mezi Positanem a Amalfi. Sestup je ale velmi prudký, vede po schodech, prý jich je přes tisíc.

My pokračujeme dál po vybetonované cestičce a pak po trochu nezáživné asfaltce směr Positano. Ještě před Positanem je vesnice Montepertuso. Úsměvné je, že tady, kde se šetří každý metr, se našlo místo na fotbalové hřiště. Za Montepertusem začíná stezka sestupovat podél domů a zahrad k Positanu. Schodů je tu také dost, nohy bolí. Ale odměnou jsou malebná zákoutí barevných domků s květinami a líně se povalujícími kočkami. Tradicí je tu keramická výzdoba z místních dílen, domy mají čísla popisná napsaná na zdobených kachlících, také některé směrovky jsou vyvedeny na keramice.

A pak Positano. Vesnice v kopci, kde má snad každý domek jinou barvu, je známá z kalendářů a Instagramu. Domky září v odpoledním slunci, mezi nimi vymydlené kostely s věžemi pokrytými keramickými taškami a úplně dole tyrkysové moře. Procházíme mezi domky k dolní stanici busu Positano – Sponda. K cestě zpět do Amalfi využíváme opět autobus společnosti SITAsud, který jezdí v pravidelných intervalech (cca jednou za hodinu, v sezoně i častěji).
 

Náročnost

Lehký trek, vhodný i pro seniory, nebo odrostlejší děti. Zajímavou alternativou pro horské turisty je výstup do hor nad pobřežím, které dosahují výšek do 1400 m, pak ale počítejte s převýšením více než 1000 m.
 

Dostupnost vody

Na cestě je více možností občerstvení - pítka, bistra, Lemon stop v Nocelle, restaurace a obchody v Bomeranu a Positanu.
 

Možnosti přespání

Turistická oblast, ubytování všech kategorií.
 

Vrcholy

Trasa vede ve skalách podél pobřeží, žádný vrchol na cestě není. Nicméně takřka po celou dobu trek nabízí krásné výhledy do okolí.
 

Nebezpečí

Na trase nehrozí žádné nebezpečí, exponovaná místa jsou zajištěna zábradlím.
 

Jídlo

Občerstvení možno po cestě ve vesnicích.