Seckauské Taury / Rakousko
Léto
26. 08. - 28. 08. 2011
↑ 1584 m
↓ 1584 m
16.4 km
3 dny
max. 2386 m n.m.
min. 1197 m n.m.
Trek začíná na parkovišti u hostince Berghube v údolí Triebental v Seckauských Alpách. Silnice do tohoto údolí vede z hlavní silnice B114, která spojuje města Trieben a Hohentauren.
První den byl vlastně jen příjezdový den. Na parkoviště u hostince Bergerhube jsme dojeli podvečer. Ihned jsme vyrazili dál po značené cestě č. 806, která vede údolím Triebental. Po 1 km chůze jsme odbočili doprava a vstoupili do lesa. Cesta vede pohodlnou lesní pěšinou. U salaší Mödringhütte jsme se rozhodli, že postavíme stany. Je zde i potok, proto je možné nabrat vodu na následující den.
Druhý den po snídani jsme pokračovali značenou cestou od potoka. V lese je stoupání pozvolné. Na okraji lesa však cesta začíná prudce nabírat výšku a mezi kameny jsme stoupali dál po stezce. Takto jsme se doslali až na horské louky do kotle Mödringer Törl. Po krátkém odpočinku po namáhavém výstupu jsme pokračovali v cestě na Gams Kogel. Výstup vede po stezce a je velmi prudký, ale bezpečný. Takto jsme došli na vrchol Gams Kogel 2386 m n. m. Z vrcholu je krásný výhled na všechny strany, neboť je nejvyšší horou v okolí.
Po nezbytných fotografických orgiích jsme z vrcholu pokračovali po hřebínku na horu Hochleitenspitze a poté jsme sestoupili do sedla. Zde začala nejzajímavějčí část našeho treku. Rozhodli jsme se, že k jezeru Krugsee půjdeme přímou čarou. Je možné sestoupit po stezce do doliny, zde se napojit na značenou cestu a tak dojít k jezeru. My se však rozhodli pro kratší, ale rozhodně zajímavější variantu. Cesta nejprve traverzovala jižní svahy hory Gams Kogel. Později jsme se museli probojovat hustou kosodřevinou. Po proražení cesty jsme se ocitli u malého horského plesa, kde jsme načerpali síly na další pochod. Od jezírka byla již cesta jednodušší, neboť jsme se vyhnuli polím s kosodřevinou. Stále jsme drželi přímý směr k jezeru Krug See a po lehčím výstupu jsme také k jezeru bez obtíží došli. Na jeho okraji jsme si postavili stany a počkali na studenou frontu, která také přišla a přinesla ochlazení asi o 25 stupňů. V takřka zimních podmínkách jsme strávili i noc.
Po promrzlé noci následovalo krásné počasí a my se rozhodli, že ještě nesejdeme do údolí. Od jezera totiž vede vyšlapaná stezka na horu Speikleitenberg. Po výstupu na tuto horu následoval krásný hřebínek, kterým jsme sešli do sedla Kettentörl. Zde jsme se napojili na značenou cestu č. 902, kterou jsme sešli zpět do údolí Triebental k hostinci Bergerhube, kde jsme měli zaparkovaná auta.
Středně těžká túra - nejsou zde žádné komplikace, jediný problém je v celkovém převýšení treku. Na túře se nenachází žádná chata, takže je nutné mít veškeré zásoby sebou. Část trasy k jezeru Krugsee jsme šli ve volném terénu mimo značené cesty a hlavně průchod kosodřevinou byl mírně složitý.
Vodu lze nabrat na začátku treku v potoku Mödring Bach a poté u jezera Krugsee.
První noc jsme strávili v lese, poblíž salaší Mödring Hütte. Druhou noc jsme přespali u jezera Krugsee. V obou případech je k dispozici voda. Na tomto treku se nenachází žádná chata k přespání nebo doplnění jídla a vody.
Na trase jsme zdolali tyto vrcholy - Gams Kogel 2 386 m n. m., Hochleitenspitze 2 329 m n. m. a Speikleitenberg 2 124 m n. m. Hlavně z vrcholu Gams Kogel se otevírají krásné výhledy na Rottenmannské Taury, Ennstálské Alpy nebo Seckauské Taury.
Jedná se o bezproblémouvou túru, z velké části vede po horských stezkách. Žádné nebezpečné úseky zde nejsou. My jsme část treku zvolili mimo značené cesty, čímž jsme si zkrátili cestu k jezeru Krugsee. K jezeru je ale možné dojít i po značené cestě. Jen se zbytečně ztratí výškové metry.
Na trase není žádná chata, je tak nutné mít veškeré zásoby jídla sebou. My jsme si vařili na plynových vařičích.
Na tomto treku jsme strávili 2 noci. Tuto horskou túru lze však zvládnout za dva dny, jen s jedním přespáním u jezera Krugsee.
Kondice
Hobby sportovci, důchodci ve špičkové kondici, dospívající mládež v dobré kondici.
Nastoupané metry
1 000 - 1 500 m za den
Charakteristika
Možnost exponovaných úseků s řetězy (pro zkušeného vysokohorského turistu bez nutnosti jištění). Pohyb po sněhu, nutnost jistoty chůze v kamenitém terénu.