Vysoké Taury / Rakousko
Jaro
18. 06. 2022
↑ 1636 m
↓ 1636 m
16.8 km
8 hod.
max. 2287 m n.m.
min. 1332 m n.m.
Grossartal - Schied, parkoviště u vysílače (Sendeanlage Holzliehen).
Sankt Johann im Pongau, Alpendorf a Groβarl jsou známá lyžařská střediska ski-regionu Sportwelt Amadé jižně od Salzburgu. Okolní hory ale mají co nabídnout i v létě – jsou tu desítky kilometrů značených cest, krásné vrcholovky i nenáročné cesty po almech. Já jsem si vybrala domovskou horu St. Johannu Heukareck (2100 m), ze kterého se dá udělat pěkný jednodenní přechod na špičatý Schuhflicker (2214 m).
Ze Sankt Johannu mířím po silnici do Groβarltalu. U obce Schied odbočuji za zastávkou autobusu směrem k Mooslehenalm/Viehhausalm k parkovišti u vysílače (Sendeanlage Holzliehen). Odbočka je dobře značená a k parkovišti vede úzká asfaltka. Parkoviště je cca ve 1300 m, je prostorné a zdarma, ale v sezóně při hezkém počasí tu bývá hodně aut. Přímo od parkoviště vycházejí turistické a trasy a je tu nádherný výhled do Groβarltalu a na zasněžené třítisícovky Ankogel a Hochalmspitze.
Vydávám se po široké lesní cestě směrem Igltalam a Heukareck a pomalu nabírám výškové metry. Igltalalm se vynoří za zatáčkou asi po půlhodině cesty, nabízí se tu občerstvení a nad chatou je na potoce pěkné vodní kolo. Od Igltalalmu už začíná stoupák přes louku směrem k dvojhoře Höllwand (2287 m) a Sandkogel (2249 m). Alpské louky jsou v červnu jako z reklamy na švýcarskou čokoládu, všude spousta rozkvetlých květin, strakaté krávy, motýli.
Za další půlhodinu jsem pod stěnou Höllwand, ještě je tu pár sněhových polí, ale sníh na slunci rychle taje. Nechávám se zlákat odbočkou na Schober (1997 m). Po pár minutách narazím na hliníkový kříž, který sice není na vrcholu, ale i tak na krásném místě. Ve středu má v proskleném poli velký krystal křemene.
Pokračuji na vrchol bez kříže, kde se otevře krásný výhled do údolí Salzachu. Modrá řeka se klikatí údolím Pongau směrem k pohoří Tennengebirge a dál do Salzburgu. Severním směrem už vidím kužel Heukarecku a za ním vystupující téměř třítisícový masiv Hochkönigu (2941m). Východně od Tennegebirge je Gosaukamm a Dachstein, který mate, protože z této strany neukazuje svůj typický trojzubec, ani ledovec na severní stěně. Výstup na Heukareck trvá asi hodinu. Vede sem několik cest z údolí a tak už tu potkávám pár lidí. Masív Hochkönigu je tu jak na dlani a pohled do údolí také bere dech – v hloubce pode mnou je velké nádraží, domečky kolem a frekventovaná silnice připomínají model železnice. Na západě vystupují zasněžené vrcholky Vysokých Taur, na severozápadě v oparu už německé Berchtesgadenské Alpy.
Po chvilce odpočinku se vydávám po černě značené trase směrem Schuhflicker. Obtížnost značení mi ale přijde přehnaná – pěšinka vede nejdříve klečí, nabere serpentinami travnatých stupů další výškové metry a pak traversem od západu obchází stěny Sandkogel a Höllwand, nic náročného. Na oba vrcholy vede vyšlapaná odbočka, vrcholové kříže jsou od stezky vzdálené jen pár výškových metrů a kruhové výhledy stojí za to.
Za sedýlkem s odbočkou na Höllwand se otevírá pohled přes louku na poslední vrchol cesty – špičku Schuhflickeru. Louka je rovná, dlouhá něco přes kilometr a dává chvíli odpočinout unaveným nohám. Za loukou už jen krátký výstup k Schuhflickeru, pár metrů je jištěných fixním lanem, ale spíš pro případ, že by bylo mokro a klouzalo to, žádný padák tu není. Za hranou u rozcestí vykoukne v hloubce modré jezero Schuhflickersee, kde se v horkém letním dnu osvěžuje pár lidí.
Na Schuflickeru je docela rušno, je na něj dobrý přístup od cca hodinu vzdáleného Aualmu (1795 m), pod nímž je parkoviště. Sestupuju k Aualmu a pokračuju dál lesní pěšinou směrem k Mooslehenalmu (1449 m). Tady je méně lidí než na Aualmu a tak se zastavuju na kafe a koláč. Koláče tu mají výborné, při pěkném dnu je prodají ještě než stačí vychladnout. Já dostávám švestkový, ti, co přijdou pár minut po mě už mají meruňkový. Z almu scházím po široké Forststrasse k nedalekému parkovišti.
Nádherný trek v předhůří Vysokých Taur (Ankogelgruppe) s krásnými výhledy na Salcbursko. Cesta vede většinou přes travnaté louky, po horských stezkách. Žádné exponované úseky, ale může být nebezpečné po dešti, když je tráva mokrá a klouže to. Trasa je lehce náročná na převýšení, ale nic extra co se týká Alp.
Na začátku trasy a na konci jsou prameny a almy (salaše), kde je možné se občerstvit. Mezi Heukareckem a Schuhflickerem voda není.
Možnosti ubytování jsou v údolí pod horami.
Z cesty jsou možné výstupy na vrcholy Schober (1997 m), Sandkogel (2249), Höllwand (2287 m), Schuhflicker (2214). Výhledy na Vysoké Taury, Tennengebirge, Hochkönig, Grossarltal, Pongau.
Cesta vede většinou alpských loukách, nebezpečné může být po dešti. V části trasy je natažené ocelové fixní lano, ale jen pro jistotu kroku. Nejedná se o exponovaný úsek.
Jednodenní trek, občerstvení možné na začátku a na konci cesty na almech (salaších). Určitě je dobré mít nějakou svačinu sebou.
V horkém letním dni nabízí příjemné osvěžení nedaleká soutěska Liechtensteinklamm. Odbočka k soutěsce je těsně před Sankt Johannem. Vstup do soutěsky je zpoplatněný (v roce 2022 dospělí 11 €, děti 6 €), ale soutěska rozhodně stojí za zhlédnutí. Masy vody si tu razí cestu hluboko ve skále, rvou s sebou spadané kmeny a hloubí kotle plné vřící vody.
Soutěsku nechal koncem předminulého století zpřístupnit kníže Liechtenštejnský. Podél skály postavil metry dřevěných chodníků a okolními svahy prorazil dlouhé tunely. Soutěska je dlouhá několik set metrů, na konci padá z třicetimetrové výšky velký vodopád. Soutěska byla v roce 2017 vážně poškozena sesuvem půdy a její sanitace trvala 3 roky. Od roku 2020 ji zdobí také krásné točité schodiště.
Rodiny s dětmi také zaujme blízký Gerkogel – Geisterberg, hora duchů, kam jezdí i v létě kabinová lanovka z Alpendorfu a kde je možné se vyřádit v přírodním zábavním parku pod vrcholem kopce.
Několik desítek kilometrů směr Salzburg je v nitru Tennergebirge také jedna z největších ledových jeskyní na světě Eisriesenwelt.
Kondice
Hobby sportovci, důchodci ve špičkové kondici, dospívající mládež v dobré kondici.
Nastoupané metry
1 000 - 1 500 m za den
Charakteristika
Možnost exponovaných úseků s řetězy (pro zkušeného vysokohorského turistu bez nutnosti jištění). Pohyb po sněhu, nutnost jistoty chůze v kamenitém terénu.