Výstup na horu Schoberspitze ve Wölzských Taurách

Trek na horu Schoberspitze

Nástupní místo

Parkoviště na konci dlouhého údolí u horské chaty Hölzerhütte. Přístup k chatě je zdarma.
 

Popis treku

Trek na horu Schoberspitze jsme začali velmi brzy ráno. Předpověď počasí opět hlásila po obědě silné bouřky, takže jsme měli omezený čas na výstup. Od chaty Hölzerhütte jsem se vydali po cestě č. 926. Prvních několik desítek metrů stoupalo mezi stromy. Brzy jsme se však dostali na alpské louky a tak se otevřely i výhledy na okolní hory. Stezka pozvolna stoupala zaříznutá ve svahu kopce. Jelikož nebylo stoupání moc prudké, byl čas si užívat i výhledy a pozorovat zvířata např. kamzíky nebo mloky. Stoupání nakonec bylo strmější, ale bez problémů jsme došli na malou plošinu s malými jezírky. To jsme již byli přímo pod skalní stěnou horu Schoberspitze. Počasí bylo stále skvělé a hory začaly zalévat první paprsky slunce.

Od rozcestníku stezka začíná velmi prudce stoupat. V malých serpentinách mezi skalami jsme se dostali na ostrý skalnatý horský hřeben. Poprvé se nám tak otevřely i výhledy směrem na jihovýchod. To se již začínalo počasí měnit a mraky začaly rychle zaplňovat oblohu. Stezka dál pokračovala zaříznutá ve svahu. Další část výstupu byla ta asi technicky nejnáročnější. Stezka byla totiž ještě zavalena sněhovým polem, které prudce padalo do údolí. Bylo nutné tak vykopávat schody do měknoucího sněhu. Někteří členové výpravy raději tento úsek obešli po skalách, což také nebylo úplně příjemné. Po tomto úseku začal prudký výstup přímo na vrchol hory. To jsme již šli po klasickém horském chodníku. Nakonec jsme úspěšně dosáhli vrchol. Po zhruba minutě pobytu na vrcholu nás obklopily mraky a z výhledů jsme tak moc neměli. I tak jsme si na vrcholu odpočinuli a lehce jsem se posilnili.

Původně jsme chtěli sestoupit kolem jezera Zagelsee a přes horu Talkenschrein se vrátit do údolí k chatě. Bohužel počasí se rychle kazilo a kolem jezera Zagelsee jsme viděli hodně sněhu. Proto jsme se rozhodli vrátit stejnou cestou jako byl výstup. Po překonání nejtěžších a nejprudších úseků jsme se rozhodli, že si cestu přeci jen prodloužíme. Volným terénem jsme tak sestoupili k úpatí hory Talkenschrein a pod jezerem Funklsee jsme se napojili na značenou cestu. Ta vede podél horské řeky, která byla díky dešťům z posledních týdnů hodně rozbouřená. Kolem nás se již začaly sbíhat černé mraky a tak jsme pokračovali rychle zpět k chatě do údolí. Na hranici lesa se však ozvaly první hromy: Stihli jsme si ještě vychutnat vodopád Eselsbachfall, ale asi 300 metrů od chaty nás bouřka dostihla. Místo deště však začaly padat obrovské kroupy, takže jsme k chatě doběhli poměrně dobití. I tak se však jednalo úžasný trek v liduprázdné přírodě.
 

Náročnost

Za dobrých podmínek se jedná o klasický trek v Alpách. Jde se po značených stezkách, místy je stoupání prudší a občas si člověk pomůže rukama. Při sestupu jsme šli mimo značené cesty, ale bylo to po alpských loukách, takže to nebyl problém. Nejtěžší bylo překonání zbytků sněhových polí. Převýšení je kolem 1000 metrů, takže se hodí dobrá kondička.
 

Dostupnost vody

Na trase je velké množství potoků, takže není problém dobrat vodu po cestě. Jinak jsme měli cca 1,5 litru vody na osobu.
 

Možnosti přespání

My jsme po nočním příjezdu přespali vedle aut na louce poblíž chaty Hölzerhütte. Ubytování je možné i přímo v chatě.
 

Bivakování v Rakouských Alpách

Nocování ve volné přírodě v Rakousku podléhá přísným omezením a pravidla se liší v každé spolkové zemi. Obecně je táboření v lesích zakázáno, ale někdy se dá dohodnout s majiteli luk. Pro více informací se podívejte na náš článek Pravidla bivakování v Rakousku.
 

Vrcholy

Z vrcholu hory Schoberspitze 2 423 m n.m. je skvělý výhled na velkou část Nízkých Taur, Dachstein, Totes Gebirge a další.
 

Nebezpečí

Velká část treku vede po klasickém horském chodníku. Ten je místy prudší a je dobré se přidržovat rukama. Ale není to vůbec nic náročného. Nejnebezpečnější byla sněhová pole, která velmi prudce klesala do údolí. Tato pole jsme museli překonat vykopáváním schůdků. Další velké nebezpečí byla bouřka, která nás nakonec dostihla až těsně před koncem treku v lesnaté části. Na hřebeni jsou blesky životu nebezpečné.
 

Jídlo

Trek začíná i končí u chaty Hölzerhütte, kde se dá najíst. Jinak je nutné mít vlastní svačinu.