Výstup na sopku Gunung Rinjani, nejvyšší horu ostrova Lombok

Třídenní trek v Indonésii na ostrově Lombok - sopka Gunung Rinjani 3 726 m n. m.

Nástupní místo

Sopka Gunung Rinjani se nachází na ostrově Lombok, jihovýchodně od Bali. Na trek jsme nastoupili ve městečku Senaru, kam jsme přijeli z Mataramu. Měli jsme tento trek domluvený už z Gili Islands, takže v Mataramu si nás vyzvedl průvodce a odvezl nás až do Senaru (zde jsme si u našeho průvodce nechali většinu věci, které jsme s sebou při cestování po Indonésii měli a vzali jsme si jen nezbytné věci na trek - oblečení, foťáky, krémy, spacáky, energetické tyčinky - jídlo, pití a stany jsme měli v ceně).

Senaru je jedno ze dvou nástupních míst treku na vrchol Gunung Rinjani (druhé nástupní místo je Sembalun Lawang - tam jsme my trek skončili). Na jižním konci Senaru je nástup na trek. Poznáte ho velmi lehce, je tam brána s velkým nápisem "Taman Nasional Gunung Rinjani", "Pintu Senaru" - tedy národní park Gunung Rinjani, vstup bránou od Senaru.
 

Popis treku

1. den

Od vstupu do Národního parku Gunung Rinjani (cca 600 m.n.m.) cesta vede pralesem stále vzhůru severním směrem (foto). Není zde ani moc dalších cest, na kterých by se dalo chybně odbočit. Cesta pralesem je pro evropana zážitek hlavně díky vysoké vlhkosti vzduchu. Osobně jsem po dvou hodinách chůze vyždímal z trička poctivou decovku potu a nebyl jsem sám.

V sezóně (šli jsme v červenci, což je pro výstup ideální doba) na tomto treku nikdy nebudete sami. I my jsme šli zároveň s několika dalšími skupinami turistů. Cestou od brány národního parku minete dvě stanoviště s přístřešky označované jako POS I. a POS II., kde je možné se v klidu občerstvit.

Zhruba po pěti hodinách chůze v pralese v nadmořské výšce 2 200 m.n.m. končí prales, který přechází pouze v nízkou trávu s kamením. Po další cca hodině chůze dojdete k okraji kráteru sopky, kde je několik destíek míst pro stany. Zde nám nosiči postavili stan a uvařili večeři. Z okraje kráteru jsou do kaldery sopky i na samotný vrchol Gunung Rinjani překrásné výhledy (foto).
 

2. den

Druhý den jsme po snídani pokračovali z okraje kráteru strmě dolů k jezeru Segara Anak. Cesta je ze začátku zajištěna kovovým zábradlím, později už není tak strmá. K jezeru Anak je to cca 2 hod. V jezeru se lze vykoupat. U jezera jsme se posilnili malou svačinou a vydali se severovýchodním údolím k horkým pramenům Aik Kalak (cca 20 min od jezera Anak). Koupání v horkých pramenech před další cestou doporučuji, je to příjemný relax (foto).

Od jezera Anak 2 020 m.n.m. se pak pokračuje východním směrem kamenitou cestou vzhůru, ke konci strmější až k tábořišti ve výšce 2 600 m.n.m. Kousek od tábořiště je odbočka na cestu do Sembalunu, po které se budeme druhý den vracet. Na tomto místě je opět dostatek místa pro mnoho stanů. Narazili jsme zde i na jeden stan místního podnikavce, kde se dalo koupit pivo, cola a další menší občerstvení (foto).
 

3. den

Vrcholový den jsme vstávali za tmy ve 3 hodiny ráno a po menší snídani jsme vyrazili. Zhruba po 200 výškových metrech ve výšce 2 900 m n.m. jsme se dostali na hřeben vedoucí až na vrchol. Od tohoto místa začíná nejobtížnější pasáž, velmi sypký sopečný podklad (foto), ze kterého se navíc silně práší. V horních pasážích od cca 3 200 m n.m. při jednom kroku nahoru sjedete v suti o půl kroku dolů. Šli jsme bez turistických holí, což by chůzi výrazně usnadnilo.

Cesta na vrchol trvá cca 3,5 hodiny a ze začátku je dobré mít s sebou čelovku. Na vrchol jsme dorazili krátce po svítání. Z vrcholu jsou krásné výhledy po celém ostrovu Lombok. Vidět také bylo sopku Gunung Agung na sousedním ostrovu Bali. Z vrcholu jsme sestoupili zpět k tábořišti a pak severovýchodním směrem až do vesnice Sembalun Lawang - zde nás čekalo auto, které nás převezlo zpět do Senaru, kde jsme si nechali naše věci před dvěma dny.
 

Náročnost

Díky vysoké nadmořské výšce 3 726 m.n.m. a zejména sypkému a velmi prašnému podkladu na posledních 600 výškových metrech hodnotím tůru jako těžkou. Není zde žádný problém se značením cesty, jídlem nebo pitím, které zajišťuje průvodce a nosiči.

Vysoká nadmořská výška však není srovnatelná například se stejnou výškou v Alpách. Ostrov Lombok je velmi blízko rovníku, kde je atmosféra hustší než v Alpách. Tím pádem se v blízkosti rovníku ve vyšších polohách dýchá lépe, než na severní nebo jižní polokouli. Nejnáročnější bylo cca posledních 600 výškových metrů, kdy na sypkém sopečném povrchu uděláte v prudkém sklonu svahu jeden krok a půl kroku sjedete dozadu - výrazně efektivnějí se Vám zde půjde s turistickými holemi.
 

Dostupnost vody

Vodu nám na všechny tři dny zajistili naši průvodci, kteří nesli také proviant. Prý lze na túru jít i bez průvodce, ale je to zakázané, to jsme neriskovali (není ani důvod - průvodcovství na Gunung Rinjani je na Lomboku pro místní důležitý zdrojem příjmů a když vidíte, jak jsou ti lidé skromní a v jakých podmínkách žijí, tak jim po treku i rádi dáte nějaké spropitné navíc).

Naši průvodci nám na kažý den třídenního treku dávali cca 2-3 litry vody na hlavu. Viděli jsme, jak průvodci dobírali pitnou vodu u horkých pramenů Aik Kalak (ve kterých se většina lidí na treku osvěžila), jinak jsme pitný pramen cestou ze Senaru na vrchol neviděli. Vyjímkou je malý obchůdek (nebo spíše stan) v tábořišti cca 1 100 m pod vrcholem, kde jsme narazili na podnikavce, který zde prodával pivo, limo, sušenky, čokolády - to jsme velmi rádi využili.
 

Možnosti přespání

Díky našim zaplaceným nosičům jsme každou noc spali ve stanu. Místa pro stany jsou pevně stanovená. Jsou to místa, kde stanují všechny skupiny mířící na vrchol Gunung Rinjani a v letní sezóně zde nikdy nebudete sami.
 

Vrcholy

Jelikož se nejdená o pohoří ale o výstup na sopku, na celém treku zdoláte jediný vrochol - Gunung Rinjani 3 726 m n.m.

Během treku pak za dobrého počasí uvidíte z vrcholu Gunung Rinjani sopku Gunung Agung 3 031 m n.m., která se nachází na sousedním ostrovu Bali.
 

Nebezpečí

Jediným úsměvným nebezpečím byly na celém treku opice (zejména na Sembalun crater rim - druhé stanoviště ke spaní), které dokázaly využít i té nejmenší chvilky nepozornosti a ukradly cokoliv k jídlu. Na treku nejsou žádná exponovaná místa nebo umělé jištění. Nutností je jistota chůze v kamenitém a sypkém terénu, někdy výrazně strmém.
 

Jídlo

Jídlo, stejně jako vodu, jsme měli vyřešenu díky průvodcům. Vařili nám snídaně (většinou palačinky s banánem nebo tousty) a teplé večeře (většinou kus masa s rýží). Čokolády a energetické tyčinky jsme měli svoje, nakoupili jsme již dříve. Nic víc zapotřebí nebylo.
 

Zajímavosti

Cena třídenního treku včetně nosičů a průvodce (s jídlem, pitím, zajištěnými stany a dopravou z Mataramu do výchozího bodu Senaru a pak z finálního bodu Sembalunu zpět do Senaru) nás vyšla v roce 2013 na cca 2 500 Kč na osobu (v ceně byl i poplatek za vstup do Národního parku Gunung Rinjani).
 

Vybavení pro trek na Jebel Toubkal

Na trek doporučuji standardní vybavení pro vysokohorskou turistiku - pevné kotníčkové boty, funkční oblečení, nepromokavou bundu, čelovku (pro vrcholový den, kdy se vychází za tmy), spacák (nebyl součástí zajištěných služeb) a zejména trekové hole, které velmi oceníte ve vrcholový den na extrémně sypkém a prašném sopečném povrchu. Jako standard považuji trekovací aplikaci jak v mobilu tak smart hodinky (používám Apple Watch), ideálně s možností vyměnitelných řemínků pro Apple watch.
 

Zemětřesení na Lomboku

V samotné kaldeře (kráteru) Gunung Rinjani je další malá sopka se svou kalderou - taková kaldera v kaldeře. Málokdo ví, že při výbuchu sopky Gunung Rinjani, který se odehrál roku 1492, bylo do atmosféry vyvrženo tolik prachu, že se celosvětové klima změnilo o +0,5°C. Výbuchem sopky také vznikly turisticky vyhledávané ostrovy Gili Islands - Trawangan, Meno a Air, které jsou z vrcholu sopky za dobrého počasí krásně viditelné a nachází se jen pár klilometrů západně od ostrova Lombok.
 

Ostrov Lombok vs ostrov Bali

Lombok a Bali jsou sousedící ostrovy. Mezi nimi, respektive velmi blízko ostrova Lombok najdete již zmíněné Gili Islands. Bali je jednoznačně víc turistické místo, kde si budete potkáte mnoho turistů z celého světa. Na Lomboku zažijete o něco více pravou Indonésii, tedy o trochu méně turistů. Platí, čím dále na východ od Bali, tím více pravé Indonésie bez turistů. Například na ostrově Flores, kde jsme po návštěvě Komod strávili jednu noc v Labuan Bajo, jsme byli jedni z mála turistů ve městě.