Julské Alpy / Itálie
Léto
23. 08. 2024
↑ 406 m
↓ 1350 m
9.7 km
5 hod.
max. 2066 m n.m.
min. 805 m n.m.
Horní stanice lanovky na Monte Lussari. Lanovka jede z městečka Camporosso vedle známějšího města Tarvisio. Cena lanovky pro dospělého 13,5 Euro jednosměrná jízda.
Výstup na horu Cima del Cacciatore jsem si výrazně ulehčili kabinkovou lanovkou, která nás vyvezla z údolí do výšky cca 1 700 m n.m. k poutnímu místu Monte Lussari. Pohled na toto kouzelné místo je opravdu jedinečný. Malebné domky obklopené horskými štíty jsou opravdu jedinečné.
Po prohlídce tohoto místa jsme se vydali na pochod směrem k hoře Cima del Cacciatore. Nejprve se jde po široké cestě. Brzy jsme se však napojili na lesní pěšinu a po ní pokračovali směrem k hoře. Občas bylo stoupání prudší, ale většinou byla stezka zaříznutá do svahu a pozvolna jsme tak pokračovali ke skalám. Po příchodu do horského kotle pod hlavním hřebenem hor stezka prudce nabrala výšku. Pokračovali jsme až k začátku lehké ferraty, která vede přímo na vrchol hory. Jedná se o jednoduchou ferratu, nikdo zde neměl ani ferratový set. Ale samozřejmě je nutné mít nějaké zkušenosti s pohybem ve skalním terénu. Tato část výstupu se dá obejít po stezce. Ta je však také lehce náročná. Po výstupu na vrchol hory jsme si užili krásné výhledy. Bylo zde však poměrně hodně lidí a vrchol není moc široký. Proto jsme se brzy vydali zpět.
Stejnou cestou jsme došli až skoro k hoře Monte Lussari. U kapličky jsme však odbočili a po sjezdovce jsme pokračovali v sestupu do údolí. Brzy jsme však narazili na salaš Malga Lussari, kde jsme se zastavili na občerstvení. Místo je to opravdu úžasné. Jako by se zde zastavil čas. Žádný luxus, ale poctivá stará chalupa s velmi originální obsluhou. Nicméně jídlo bylo výborné. Po tomto odpočinku jsme pokračovali po široké cestě v sestupu do údolí k lanovce. Cesta je to poměrně dlouhá a nezáživná a únava ze sestupu byla na členech výpravy znát. Nakonec jsme došli zpět k dolní stanici lanovky a odjeli do Tarvisia na zasloužený pozdní oběd.
Trasa je z velké části velmi jednoduchá a vede po horských stezkách nebo lesních širokých cestách. Výjimka je krátká ferrata těsně pod vrcholem hory Cima del Cacciatore. Jedná se o velmi jednoduchou ferratu obtížnosti A. Jsou zde natažená ocelová lana, první metry vedou více ve skále, druhá část je spíše v suti. Vybavení na ferraty zde neměl nikdo, obtížnost se dá přirovnat řetězům ve Vysokých Tatrách nebo Roháčích.
Na hoře Monte Lussari je několik restaurací. My jsme doplnili tekutiny v šílené chatě Malga Lussari při sestupu do údolí.
V údolí v okolí města Tarvisio je velké množství ubytovacích zařízení.
Z vrcholu hory Cima del Cacciatore 2 071 m n.m. se otevírají krásné výhledy na Julské Alpy, za dobré viditelnosti jsou však vidět i rakouské Alpy nebo Dolomity.
Většina cesty je naprosto bezpečná, jde se po značeném chodníku. Jediný obtížnější úsek je ferrata těsně pod vrcholem. Zde je nutný jistý krok po skále a suti. Pro méně zkušené doporučuji ferratový set, ale určitě to lze zvládnout i bez něj. Ferrata se dá obejít po stezce, ale co jsem viděl, tak obtížnost stezky není o moc menší než samotná ferrata.
Restaurace jsou na hoře Monte Lussari. My jsme využili salaš Malga Lussari a nelitovali jsme. Zde se zastavil čas, obsluha je jako z nějakého bizarního filmu, oslíci chodí mezi stoly. Nicméně domácí sýr a salám je vynikající.
Hora Monte Lussari je známé poutní místo v okolí města Tarvisio. První kaple zde byla postavena již v roce 1360. Od 16. století stál na hoře klášter. Místo bylo velmi oblíbené a postupně sem přišlo až 100.000 věřících ročně. V první světové válce využívali tuto horu rakouští vojáci, nicméně po dělostřeleckém útoku italské armády bylo místo kompletně zničeno. Znovu obnoveno bylo až po válce v roce 1924.