Rottenmannské a Wölzské Taury / Rakousko
Jaro
13. 06. 2020
↑ 852 m
↓ 852 m
14.9 km
6 hod.
max. 2275 m n.m.
min. 1560 m n.m.
Auto necháváme na neplaceném parkovišti uprostřed turistického a lyžařského střediska Lachtal. To se nachází na jihu Wölzských Taur. Je možné sem dojet přes sedlo Hohentauren nebo město Judenburg.
Od parkoviště jsem se vymotali mezi domky a vyrazili jsme do údolí potoka Lachtalbach v Nízkých Taurách. Značená cesta nás bezpečně vedla po široké cestě. U potoka Lachtalbach jsme tuto cestu opustili a stoupali jsme po louce podel potoka.
Tato část byla asi nejprudší z celé trasy. Ale i tak byla velmi krátká a pohodová. Po mostku jsme přešli potok a mírně vystoupali na široký hřeben. Po tomto hřebeni jsme dál stoupali k hoře Schießeck. V tuto chvíli se také poprvé otevřely výhledy a my měli možnost vidět i Dolomity nebo Julské Alpy. Dál jsme stoupali po hřebeni velmi pozvolně. Závěr výstupu na horu Schießeck byl již po loukách mimo značenou cestu.
Hora Schießeck má dva vrcholy, lepší výhled je z nižšího. A výhled je opravdu parádní. Jako na dlani jsou vidět Nízké Taury, Vysoké Taury, Dachstein nebo Ennstálské Taury. Po svačině jsme pokračovali do sedla a poté lehce vystoupali na horu Hoher Zinken 2 222 m n. m.
Zde již bylo více lidí. Přeci jen středisko Lachtal je opravdu oblíbené i v létě. Po hřebeni hor jsme se pomalu stáčeli zpět ke středisku. Po celou dobu se nabízejí skvělé výhledy. Nakonec jsme sešli až k větrným elektrárnám. Zde již bylo lidí opravdu hodně. Nechyběli ani důchodci s berlemi, což nám ale přišlo sympatické. My jsme po široké cestě sestupovali zpět. Po čase se cesta vnořila do lesa a nakonec jsme bez probémů došli zpět k autu na parkovišti.
Pravděpodobně nejjednoduší trek v Alpách, který jsem kdy absolvoval. Velká výhoda je nástupní místo ve středisku Lachtal, které je asi 1 600 m n. m. Navíc stoupání je velmi pozvolné, mírné, žádný prudký svah. Celou dobu se jde po širokých alpských loukách. Prostě úplná pohoda. Trasa je tak ideální i pro rodiny s dětmi. A psíci si ji samozřejmě v pohodě užijí také.
Restaurace jsou ve středisku Lachtal. Malé potůčky jsou v údolí před nástupem na hřeben, není problém zde nabrat vodu. Na hřebenu již žádný pramen není. Nám stačilo 1,5 litru na osobu.
Středisko Lachtal nabízí plno možností k ubytování. My jsme po večerním příjezdu na místo přespali na parkovišti vedle auta.
Na trase jsme zdolali vrcholy Schießeck 2 275 m n.m., Hoher Zinken 2 222 m n.m. a Niederer Zinken 2 205 m n.m. Ze všech jsou skvělé výhledy na všechny strany. Nás nejmileji překvapil výhled na Dolomity. Jsou ale dobře vidět i Vysoké Taury a další pohoří v Rakousku.
Trasa je velmi jednoduchá a bezpečná. Hřeben je široký, orientace je jednoduchá. Žádný probém zde není. V létě samozřejmě pozor na bouřky.
Středisko Lachtal má mnoho možností k občerstvení v místních restauracích. Nám stačila lehká svačina a nějaká ta tyčinka.