Ennstálské Alpy / Rakousko
Podzim
07. 11. 2021
↑ 735 m
↓ 734 m
10.4 km
4 hod.
max. 1466 m n.m.
min. 1024 m n.m.
Parkoviště u Adningalm Hütte (bezplatné) nad městem Ardning.
Bosruck (1 992 m) je mohutná hraniční hora oddělující spolkové země Horní Rakousko a Štýrsko. Známý je díky 5,5 km dlouhému dálničnímu tunelu, který spojuje města Spital am Pyhrn a Ardning. Tunel má dva tubusy – první byl postaven v letech 1980 – 1983 a druhý skoro o 30 let později (2009 – 2013), kdy už jediný tunel přestal stačit. Kromě dálničního tunelu protíná Bosruck i více než sto let starý železniční tunel. Na Bosruck vedou dvě náročné trasy, ze západu turistická přes Kitzstein a z východu ferrata přes Frauenmauer. Na velký Bosruck jsem si zatím netroufla, ale na mapě jsem zjistila, že má menšího bratra – vršek Kleiner Bosruck (1 466 m), kolem kterého vede nenáročná okružní trasa Karleck-Runde.
Autem vyjíždím z města Ardning nahoru do kopce směr Ardningalm. Asfaltka za posledními domy přechází ve štěrkovou lesní cestu, je ale dost široká pro dva vozy. Auto nechávám na parkovišti pod Ardningalm Hütte (bezplatné). Pokračuju pěšky dál po cestě, kterou využívají k zásobování majitelé okolostojících dřevěných chatek Ardningalmu. Před sebou vidím dva kulaté kopečky – vlevo Kleiner Bosruck, vpravo Karleck. Po pravé ruce mám kopec Pleschberg a za ním už vystupují z ranní mlhy Haller Mauern. Pozvolna stoupám po cestě až pod sedlo Arlingsattel (1 425 m). Tady se odděluje pěšina nahoru přes louku. Za zády mi leží údolí Ennsu a nad ním zasněžené vysoké hory – Rottenmanské a Sölktalské Alpy.
Po dvou stech výškových metrech jsem nahoře v sedle, kde se otvírá výhled i na druhou stranu do údolí u města Spital am Pyhrn, na hřeben Sengsengebirge a na masiv Grosser Pyhrgas. V sedle je malý obrázek připomínající poutě z Windischgarstenu na Frauenberg. Podél ostnatého drátu oddělujícího pastviny vybíhám už jen pár metrů na Kleiner Bosruck. Nízký dřevěný kříž mezi klečí nejdřív téměř přehlédnu. Malý Bosruck sice není kdovíjaký vrchol, ale jsou z něj pěkné výhledy na velký Bosruck, Frauenmauer, Warscheneck, Hoher Nock a Grosser Pyhrgas. Ve sněhu vidím vyšlapané stopy na sousední Karleck, ale tam už se mi nechce a tak se vracím zpět do sedla.
Ze sedla klesám podél chat Arlingalmu ke kapličce Ochsenwaldkapelle. Kaplička stojí na malebném místě na louce pod Pyhrgasem. Je otevřená a tak vcházím dovnitř. Prostor je opravdu miniaturní, dvě řady úzkých lavic, místo tak pro čtyři lidi, oltář s Madonnou a svatými obrázky. Vracím se o pár metrů výš a traverzem po široké cestě obcházím Karleck k Rohrauerhaus. V létě slouží jako restaurace, v listopadu je zavřený. Lesní pěšinou jsem za pár minut u rozcestníku Pyhrgasgatterl. Cesta se stáčí zpět k Ardningalmu a vytáhne mě ještě pár metrů nahoru do sedla.
Tady je asi nejhezčí místo celé trasy – nad sebou mám Grosser Pyhrgas, vedle něj Scheiblingstein a výhled na celé Haller Mauern. Uprostřed se tyčí věž Hexenturm, napravo od ní vyhlídkový Natterriegel. Na druhé straně sedla jsou chalupy Bacheralmu a daleké výhledy do Ennstalu. Od Bacheralm vede už zase široká cesta zpět pod sedlo Arlingsattel a k Ardningalm Hütte. Na cestě necelé 4 hodiny, našlapáno asi 10 km, vystoupáno 700 výškových metrů. Je brzo, nechce se mi ještě domů a tak se rozhoduju pro odbočku k nedalekému poutnímu kostelu Frauenberg (Wallfahrtskirche Frauenberg) - viz zajímavosti.
A relaxing Sunday hike with beautiful views of the high mountains. The altitude is not high for the Alps, about 700 meters. Probably the steepest climb is to the Arlingsattel saddle. The whole time you walk on mountain paths or wide roads. The route is also suitable for children or dogs.
Na trase je několik pramenů svedených do korýtek a v sezoně je možné občerstvení na chatách. Sebou je dobré mít alespoň 1,5 litru tekutin.
Krátký trek, ubytování v údolí, případně na chatách na cestě.
Trasa vede přes horu Kleiner Bosruck 1 466 m n.m. Výhledy na Ennstal, Rottenmannské a Sölktalské Alpy, velký Bosruck, Warscheneck, Sengsengebirge a Hoher Nock, Haller Mauern (Grosser Pyhrgas, Scheiblingstein, Hexenturm)
Nenáročná túra, většinou po širokých cestách, v zimě se chodí na sněžnicích. Na trase není žádné exponované místo, lezení nebo vzdušné úseky. Jedná se o klasický choďák.
Jídlo s sebou, nebo v sezoně občerstvení na chatách.
Poutní místo Frauenberg je významné štýrské poutní místo na vršku Kulm mezi Admontem a Ardningem. První zmínky o kostelu sahají do 15. století a váží se k zajímavé legendě (snad jsem porozuměla dobře). Okolo Velikonoc roku 1404 prý rozvodněný Enns přinesl dřevěnou sošku Panny Marie. Soška se zachytila v křoví na úpatí Kulmu, kde ji podle zjevení světla našli a přepravili k mnichům do benediktinského kláštera v Admontu. Madona ale v noci z kláštera zmizela a objevila se znovu na původním místě na Kulmu. Odvezli sochu zpět do kláštera, ale Panenka se v noci zase vrátila na Kulm a tak se to opakovalo i potřetí. Poté rozhodl opat kláštera, že soška zůstane tam, kde je, a nechal pro ni postavit dřevěnou kapli. Pověst se brzy roznesla, za Panenkou přicházeli poutníci a malá kaple přestala stačit. Opatství za několik let na místě zřídilo kamenný kostel. Kostel byl v průběhu let několikrát rozšířen a přestavěn až do dnešní barokní podoby, přibyla kalvárie, fara, ubytování pro poutníky a hřbitov. Uvnitř kostela je bohatá barokní výzdoba, mohutný oltář a krásné nástěnné malby. Fasáda ve slunci září, tmavě černé obdélníky v bílé omítce jsou vykládané úlomky zelenočerného skla. Ke kostelu se dodnes konají několikrát v roce poutě a zvony jsou slyšet až vysoko do hor.
Nedaleko je soutěska s vodopády Dr. Vogelgesang-Klamm, přístup a parkoviště od města Spital am Pyhrn.