Steinernes Meer / Německo
Podzim
13. 10. - 15. 10. 2017
↑ 4080 m
↓ 4080 m
41.5 km
3 dny
max. 2368 m n.m.
min. 585 m n.m.
Trek je další variantou túr v okolí jezera Königssee. které jsme už absolvovali a jeho podrobný popis najdete zde. Začátek je tedy ve vesničce Schönau am Königssee, na břehu jezera. Auto necháváme na placeném parkovišti v Schönau.
Túru jsme začali ve vesničce Schönau am Königssee 603 m n. m., kde jsme nastoupili na loď, která nás zavezla až na konec jezera. Zde vlastně začíná vlastní trasa treku. Od přístaviště Salet jsme šli směrem na konec údolí okolo jezera Obersee a dál až do samotného závěru údolí jehož konec tvoří příkré stěny ohromný kotel a z jedné stěn padá dolů nejvyšší vodopád Německa Röthbachfall (foto). Vysoký je přes 400 metrů.
Ve strmém svahu je veden chodník nahoru k planině Wasseralm a místy je zajištěn lanem, ale není to nic složitého. Není třeba ani úvazek ani přilba. Po dosažení Wasseralmu je velice vhodné doplnit zásoby vody, protože výše už voda není kromě maličkého jezírka Blaue Lache, ale voda v něm nevypadala zrovna dvakrát vábně. Na planině Wasseralm jsme pak odbočili na trasu Lange Gasse č.424. Nad pásmem lesa už začíná typický povrch jaký nás pak čekal na víceméně celém úseku přechodu přes Steinernes Meer. Následující kilometry jsme přeskakovali z kamenu na kámen a přes díry z nichž u některých nebylo vidět na dno (foto). Den jsme ukončili u kamenné boudy Schäferhütte 1955 m.n.m. která se nachází u rozcestníku tras.
Druhý den jsme pokračovali po Lange Gasse a vystoupali do sedla Niederbrunnsulzen 2368 m n. m., ze kterého je parádní výhled na celou plošinu Steinernes Meer (foto). Ze sedla jsme pokračovali mírným klesáním pod horou Funtenseetauern 2 579 m n. m. až ke křižovatce se značenou trasou č. 414 a dál pod vrch Stuhlgrabenkogel, kde bychom měli odbočit doleva na trasu 429. My jsme ale šli dál rovně po neznačeném chodníku, který je ale dobře vyšlapaný. Je to zkratka k vyhlídkovému bodu Feldkogel 1886 m n. m., abychom nemuseli sestoupit až k jezeru Funtensee a pak jít nahoru na Feldkogel v podstatě zpátky. Takto jsme si ušetřili dobře tři kilometry a 300 výškových metrů.
Z vrcholu Feldkogel 1886 m n. m. je fantastický výhled na jezero a Watzmann (foto). Tato asi hodinová zacházka určitě stojí za to. Z Feldkogelu jsme pak sešli dolů k jezeru Funtensee a k chatě Kärlingerhaus kde jsme zakončili druhý den. Chata zrovna ten den končila sezónu ale pivo nám ještě načepovali. Přespali jsme ve winteraumu chaty.
Třetí den už jsme pak sešli dolů po cestě 412 po kteté jsme šli před lety opačným směrem při treku okolo Königssee. A po třech hodinách sestupu jsme dorazili ke kostelu sv. Bartoloměje . U kostela jsme si nastoupili na loď a svezli se zpátky do Schönau.
Trek není nijak těžký, na trase nejsou žádná problémová místa. To platí za sucha. Za mokra je třeba dávat pozor zvlášť při výstupu od jezera Obersee, kde je chodník místy užší a může klouzat. Některé pasáže jsou zajištěny lanem. Jiná kapitola je přechod přes náhorní plošinu Steinernes Meer. Za sucha je největším problémem to, že po většinu toho úseku trasy v podstatě neexistuje klasický chodník a vy přeskakujete z kamenu na kámen. Jdete po škarpech, po skále která je doslova provrtaná jako ementál a může hrozit při neopatrném šlápnutí výron v kotníku. Za sněhu je hlavní problém že nevidíte značky a hrozí zabloudění. Náš pes (viz foto) tuto túru s námi v pohodě absolvoval také.
Vody je až po planinu Wasseralm dost, výše od planiny už je s vodou problém. Nahoře na planině Steinernes Meer už není voda vůbec. Takže je třeba s tím počítat a vzít si sebou dostatečnou zásobu. Přímo na planině Steinernes jsou dvě chaty kde se dá voda v sezóně samozřejmě koupit. Jsou to chaty Ingolstädter Haus a Riemannhaus. Dále na naší trase pod náhorní plošinou je chata Kärlingerhaus a v jejím okolí už je zase vody dost.
První noc jsme spali v bivakovací kamenné boudě Schaferhütte. Uvntiř chatky je místo pro tři lidi a v podkroví další tři čtyři místa. Vedle chatky je rovný plácek pro dva stany. Druhou noc jsme přespali ve winteraumu chaty Kärlingerhaus.
Krásný výhled je ze sedla Niederbrunnsulzen 2 368 m n. m a je to zároveň nejvyšší místo treku. Odtud uvidíte celou náhorní plošinu a další kopce jako třeba Dachstein, Gross Venediger apod. Během sestupu se otevírá nádherný výhled na Watzmann. Další krásný výhled je z vrcholu Feldkogel.
Největším problémem na Steinernes Meer je orientace. Nebýt značek (bílá tečka v červeném kruhu) které byly místy doslova co dvacet metrů od sebe, tak by člověk neměl absolutně šanci vědět kudy jít. Během mokra je to samozřejmě o to horší, že vápenec po kterém celou dobu jdete, klouže jako led. Paradoxně za sněhové pokrývky která bude pevná a nebudete se bořit se půjde líp akorát bude problém trefit správnou trasu.
My jsme po dobu co chodíme do hor už vyzkoušeli k jídlu kde co. Po letech zkoušení nakonec bereme např. ovesné kašičky z Lidlu, ve zdravých výživách se dají koupit výborné instantní polévky, nic to neváží a najíte se celkem dobře. Zkoušeli jsme i dehydrovanou stravu ale ta mi moc nechutnala. Jinak klasické proteinové tyčinky, čokolády a vždycky aspoň jedno pivo v plechu. Použité plechovky si samozřejmě vždy bereme zpět do civilizace. Na Kärlingerhausu jsme měli štěstí a i když chatu zavírali, tak pivo nám načepovali.
Zajímavostí je na trase víc než dost. Samotné jezero Königssee je atrakcí nejvyššího stupně, krásné je jezero Obersee, za ním padá ze skály nejvyšší vodopád v Německu Röthbachfall, Náhorní plošina Steinernes Meer je kapitola sama pro sebe, obrovská kamenná poušť která vypadá jako na měsíci. Jezero Funtensee je nejstudenější místo Německa. Túra se samozřejmě dá různě kombinovat, značených tras je v pohoří mnoho a není problém dojít třeba až na Hochkönig. Popis výstupu například na Watzmann naleznete zde.