Podzimní trek na hory Hexenturm a Natterriegel

Vyhlídkový vrchol Natterriegel a výstup na Hexenturm

Nástupní místo

Parkoviště u Buchauer Sattel, které je zdarma. Nachází se na silnici spojující města Admont a St. Gallen.
 

Popis treku

Fascinují mě názvy rakouských hor. Kogel je kužel, Eck roh, Zinken hrot, nebo zub, Spitze bývá ostrá a pod Wand, či Mauer lze tušit pořádně strmou stěnu. Někdy bloumám prstem po mapě a přemýšlím, jak hora asi vypadá a co mě na ní může potkat. Realita pak leckdy splní očekávání – Predigstuhl vyčnívá nad okolní hory jako kazatelna v kostele, Kammspitz je špičatý hřebínek nad Ennstalem, na Gamsfeldu se pasou kamzíci a na Edelweisskogelu hladím v trávě plyšové protěže. Hexenturm – věž čarodějnic, co tam mě asi čeká?

V Admontu odbočuji po silnici B117 směr Sankt Gallen a vyjíždím do sedla Buchauer Sattel (asi 900 m.n.m), kde je východiště turistických tras. Je hustá inverzní mlha, nad sebou mohu zatím jen tušit Haller Mauern, skalnatý hraniční hřeben, který odděluje dvě spolkové země Horní Rakousko (Oberösterreich) a Štýrsko (Steiermark). Je neděle, půl deváté ráno, v rádiu hlásí slunečný podzimní den a parkoviště pro asi 50 aut je už skoro celé zaplněné. Turistická trasa vede na vyhlídkové vrcholy Mittagskogel a Natterriegel a dál pak pokračuje až na Hexenturm. Ferratisté si mohou trasu zpestřit dvěma zajištěnými cestami Jungfernsteig (obtížnost A, B) a Hexensteig (B, krátké C úseky).

Vyrážím po Wanderweg 636, která směřuje po široké štěrkové cestě k chatě Grabneralmhaus (1 391 m). Po cestě předcházím skupinky lidí, často rodiny s dětmi. Sluneční paprsky se pracně prodírají mlhou a lesem. U Grabneralmu je už ale modré nebe a široký výhled do údolí, kde líně probublává mlha. Nad údolím se zvedá Admonter Reichensteigruppe – Admonter Reicheinstein, Sparafeld a Kalbling. Na východ pak rozeklaná Hochtorgruppe a vrcholky NP Gesäuse s dominantním Buchsteinem v čele. V dálce jsou vidět zasněžené Rottenmannské Taury.

Za Grabneralmhaus vpravo se odděluje turistická stezka na Grabnerstein (1 848 m) a pokračující ferrata Jungfernsteig (zde značena Versicherter Steig – nur für geübte). Část turistů končí už tady, na chatě je možné dát si občerstvení a užívat si výhledy do údolí a na okolní skály. Nad chatou se tyčí hradba skal Admonter Warte (1 804 m), stoupám kolem ní zleva k další chatě Admonter Haus (1 723 m). Od Admonterhaus odchází cesta dolů do údolí, já ale mířím stále nahoru na první vrchol Mittagskogel (2 041 m). Trasa vede přes louku na hranu hřebínku, který překvapí dokonalým výhledem na celý Ennstal. Z ranní mlhy vystupuje zelený Pleschberg, za ním tunelem provrtaný Bosruck a dva blízké vrcholy Grosser Pyhrgas a Scheiblingstein. Dál v údolí pak Grimming, zvrásněný Warscheneck a úplně vzadu zasněžený Dachstein, Schladmingské a dokonce i Vysoké Taury, viditelnost kolem 100 km. Ještě pár výškových metrů a jsem na Mittagskogelu.

Od kříže další výhledy východním směrem na nedaleký Grosses Maiereck, Gesäuse až k bílému Hochschwabu. Vlevo od něj dva malé hrbolky Ötscheru a Dürrensteinu. Dlouho se nezdržuju, čeká mě Natterriegel (2 065 m), druhý vrchol na cestě. Na Natterriegelu jsem kolem jedenácté (cca 2,5 - 3 hodiny z parkoviště) a zůstávám koukat na mohutnou Hexenturm (2 172 m). Zvažuju, jestli jít dál, nebo ne. Na Hexenturm vedou dvě cesty, turistická přes Rosskar a zajištěný Hexensteig. Podle informací oboje asi na hodinku. Ferraty neumím a turistická, traverzující východní stranu hřebínku, je sice viditelná, ale z velké části pod sněhem (říjen). Ve sněhu jsou ale stopy a tak se rozhoduju, že to zkusím, kam až to půjde.

Klesám asi 150 výškových metrů po štěrkové pěšině občas zajištěné fixními lany. Když jsem dole u sněhového pole, zjišťuju svůj omyl – stezka je sice prošlapaná, ale od kamzíků, lidské stopy žádné. Travers ale nevypadá nebezpečně a tak se na něj opatrně pouštím, sníh je od slunce rozměklý, nekloužu, nepropadám se. Pod hřebínkem Bärenkarmauer odbočka vlevo mezi skalkami, přes kamenné pole a jsem v sedle pod Hexenturm, kde se stezky opět spojují. Zbývá už asi jen 100 výškových metrů nahoru ke kříži, převážně po kamenech a skále. Poslední metry výstupu jsou náročnější, ale bezpečně jištěné lany. Konečně vidím kovový gipfelkreuz a za pár minut stojím na úzkém vrcholu.

Výhledy opět ohromí – severně padák dolů, nově se objevují severozápadně Totes Gebirge a hned nejvyšší vrchol Grosser Priel a jeho menší bratr Kleiner Priel, přes údolí pak Sensengebirge a Hoher Nock. Na jihu za Reichensteingruppe vykukují Seckauer Alpen. Sestupuju dolů a potkávám skupinky lidí, jdoucí z klettersteigu. Nemají žádné ferratové vybavení, úvazky, skoby, ani helmy. Nechce se mi zpátky sněhem a tak se ptám, jestli je klettersteig náročný. Prý ani ne. Dobře tedy, zpátky zkusím Hexensteig.

Ferrata kopíruje hřebínek Bärenkarmauer. Přelézám ostrou skalku, za kterou se objevují lana. Držím se lana a opatrně slézám dolů a obcházím stěny. Hexensteig je oblíbený, vyhýbám se s několika lidmi v protisměru, dvěma rychlejším uvolňuju lano. Po chvíli rovnější část s ferratovou knížkou. A zas nahoru na snad už poslední skalku, ta je asi nejstrmější, ale lano je pevné, jde to. Už vidím rozcestník pod Natterriegelem a za necelou hodinku je klettersteig za mnou.

Pro zkušené ferratisty asi hračka, mě se trochu klepou ruce a kolena. Pak už jen známá cesta z Natterriegelu dolů, kdy si užívám odpoledních výhledů. Hory se koupou ve slunci, mlha už dávno zmizela. Sestup je rychlejší, za necelé dvě hodiny jsem u auta. Na cestě 6,5 hodiny, našlapáno asi 13 km a 1500 výškových metrů.
 

Náročnost

Středně těžký trek. Jednak je nutné překonat převýšení cca 1 500 m., ale i technicky je trasa mírně náročná. Jsou zde fixní lana, na podzim byl navíc ve vyšších polohách místy sníh, hlavně traverz mezi horami byl tak ztížen. Samotné ferraty jsou spíše jednodušší.
 

Dostupnost vody

Po cestě je potok pod salašemi Grabneralm, občerstvení je možné na chatách. Sebou alespoň 1,5 litru tekutin.
 

Možnosti přespání

Ubytování je možné na chatách po cestě - Grabneralmhaus a Admonter Haus, případně někde v údolí.
 

Vrcholy

Na trase jsou tyto vrcholy - Mittagskogel 2 041 m n.m., Natterriegel 2 065 m n.m. a  Hexenturm 2 175 m n.m. Mimo trasu Grabnerstein 1 848 m n.m.a  Admonter Warte 1 804 m n.m.

Nebezpečí

Klasický alpský trek - většinou se jde po loukách a štěrkových cestách. Na trase jsou však i lehké jištěné úseky. Jedná se o úsek mezi vrcholy Natterriegel a Hexenturm. Zde je natažené i fixní lano pro usnadnění cesty. U traverzu bylo nutné dávat pozor na sníh, který se zde nacházel. Samotné ferraty jsou lehké a zkušení turisté je zvládnou i bez jistících pomůcek.
 

Jídlo

Jídlo s sebou, občerstvení na Admonter Haus a Grabneralm Haus,
Sýrárna (Käserei) na Grabneralm.

Zajímavosti

Grabnerstein je popisován jako schönster Blumenberg der Steiermark - nejkrásnější květinová hora Štýrska - naučné tabule s popisy horských květin.