Výstup na vrchol Zla Kolata z Černé Hory

Trasa výstupu na nejvyšší horu Černé Hory a Albánie - Zla Kolata 2 534 m n. m.

Nástupní místo

Tůra začíná ve vesnici Vusanje. Do Vesnice vede asfaltová silnice - není problém tam dojet autem. Plácek na postavení stanu / zaparkování auta je ve vesnici dole u řeky Grlja. Autobus zajíždí pouze do městečka Gusinje odkud je to do Vusnaje cca 7 km (dá se stopovat). Ve Vusanje je ale plno "guesthousů" - mnoho z nich má i fb stránky, například zde  - kde se dá ubytovat (i ve stanu na zahradě) a po domluvě pro vás do Gusinje sjedou.
 

Popis treku

Vyrážíme už chvíli po 7 ráno. Značka z vesnice Vusanje je dělaná dobře. I tak se to občas musí kontrolovat s GPS, aby se špatně neuhlo k nějaké farmě v údolí) a vede nás po lesní cestě.

Po poměrně dlouhé cesta době vyústí na louky u katunu, kde se prodává ovčí sýr (6 Euro za kg) a další dobroty. Celá cesta je kupodivu posetá otravnými komáry - jinde v Prokletije jsme se s nimi nesetkali.

Nad katunem (ale není to kousek) je v souladu s mapou hezký pramen, což je zároveň poslední zdroj vody. Zde následuje série výšvihů přes asi 4 terasy. Občas se musí šplhat a cesta se ztrácí, ale není problém ji hned najít.

Hned nad pramenem je podle mapy.cz rozcestí a měla by tu odbočovat cesta na travnaté hřebeny nad Gusinje (možná tu i nějaká stezka odbočuje). Ve skutečnosti je ale rozcestník a značená cesta až na místě Bora o 1-2 terasy výše.

Na těch terasách jsou krásně rovná a travnatá místa na spaní, voda je ale až u toho posledního pramenu nad katunem, a navíc tu je stále dost komárů. Terasy končí u Ledové jeskyně, odkud je již vrchol dobře vidět.

Po louce se traverzuje pod famózním majestátem Dobre Kolaty 2 525 m n. m. až do sedla na hranici s Albánií. Toho sedla se ani nedosáhne, cesta se stáčí doleva a zařezává se do svahu Zle Kolaty, kde vede stezka šotolinou a je trochu exponovaná. Zde značka obchází malé sněhové pole skálou nad ním a je problém značku neztratit. Poté je to jen rubačka do sedla 2 400 m n. m. mezi Dobrou a Zlou Kolatou.

Sněhu je kolem dost, ale na cestě zatím žádný. Jakkoli vypadá vrchol zespodu neschůdně, vede ze sedla na vrchol Zlé Kolaty 2 534 m n. m. cesta po louce a žádné exponované úseky se nekonají. Místy se jde sněhem a na úplném závěru se asi 20m leze, ale nic nebezpečného.

Nahoře je spousta místa a krásný výhledy do údolí Valbony, Maju e Jezercës 2 694 m n. m. a celé černohorské i albánské Prokletije. Cesta na vrchol zabrala poctivých 5 hodin chůze.

Dolů se jde stejnou cestou a trochu rychleji. Přicházíme zničení v celkovém čase 10 hodin, je to fakt dálka. Cestou jsme potkali jediného člověka a přálo nám nádherné počasí (až moc, jsme spálení na uhel).

Data trasy: 18,5 km; 1 500 m nahoru, 1 500 m dolů
 

Náročnost

Cesta je poměrně dobře značená (i tak doporučuji mapy.cz s GPS) a prochozená. Ze začátku vede po lesní cestě, poté po louce a na závěr sutí včetně mírně lezeckých úseků. Žádný z úseků zajištěn není, ale nejedná se o nic nebezpečně exponovaného. Pod vrcholem byly (konec června) tlustá sněhová pole, která jsme museli obejít.
 

Dostupnost vody

Přibližně v polovině cesty (nad pasteveckým katunem) je v souladu se značkou v mapách.cz silný pramen a mělo by se na něj dát spolehnout. Jinde voda příliš není. Při výstupu nám stačilo mít s sebou 2 litry vody na osobu.
 

Možnosti přespání

Spali jsme v "guesthousu" Alpina. Vesnice Vusanje je ale těchto guesthousů plná a stačí tam přijet a jakýkoliv si vybrat. Oproti zbytku Černé Hory jsou místní guesthousy poměrně drahé (platili jsme 10 Euro za stan na noc) a zázemí není příliš dobré. Ke spaní je možné využít také zmíněný plácek u řeky.

Pokud máte auto, ke spaní silně doporučuji vedlejší dolinu Grbaje (Grebaje). Je tam "Eko-Katun Grbaje" s výbornou restaurací, kde lze spát za levno ve stanech na zahradě, nebo v nových chatkách. Případně lze spát zadarmo na loukách za ním - s krásnými masivy Volušnica a Karanfili nad hlavou. Z doliny Grbaje je to do Vusanje autem cca 15 km a není problém tam sjet kvůli Zlé Kolatě na otočku.
 

Zajímavosti

Ačkoli se vesnice Vusanje a okolí nacházejí v Černé Hoře, jsou obývány zejména Albánci. Místní mluví jak albánsky, tak srbsky (černohorsky) a narozdíl od "albánských Albánců" si je použitím srbštiny neznepřátelíte - politiku naštěstí neřeší.

Mnoho z nich se také chlubí svojí angličtinou. Tu mají ale většinou na velmi mizerné úrovni a použití angličtiny nám komunikaci s místními paradoxně stěžovalo. Kousek za vesnicí Vusanje se nachází nádherná vyvěračka Oko Skakavice, která stojí za návštěvu.

U vesnice Gusinje se nachází další silný pramen - Alipašiny Izvori. Četnost těchto silných pramenů je mimo jiné dána faktem, že se pohoří Prokletije řadí k nejdeštivějším místům Evropy. Vrchol Zla Kolata je ve skutečnosti nejvyšším vrcholem Černé Hory. Kvůli její odlehlosti ale Černá Hora oficiálně uvádí jako svůj nejvyšší vrchol o pár metrů nižší Bobotov Kuk (nejvyšší vrchol Durmitoru). Celá oblast leží v regionu Sandžak, který je obýván především muslimy. Pohoří Prokletije je také posledním evropským místem, které se donedávna řídilo albánským zvykovým právem (Kanun) a kde se lze ještě dnes setkat s krevní mstou.

Díky tomu lze (zejména ve městě Plav) navštívit zajímavé mešity a "Kuly" (obrané věže pro účastníky krevní msty). I přes potencionálně výbušnou politickou situaci (chudoba, blízkost Kosova, etnická a náboženská promíchanost) nebyl tento kraj naštěstí zasažen občanskými válkami v 90. letech. Místní jsou naopak velmi mírumilovní a pohostinní, což se bohužel o okolních zemích takto obecně prohlásit nedá. Celkově je zde velmi bezpečno.