Přechod pohoří Paring v Jižních Karpatech

Klasický trek na těžko v rumunském pohoří Paring

Nástupní místo

Auto jsme nechali ve městě Petrosani. Taxikem jsme dojeli k spodní zastávce lanovky u hotelu Rusu, na západě pohoří Paring. Odtud jsme již pokračovali pěšky.
 

Popis treku

1. den

Putování po druhém nejvyšším rumunském pohoří Paring jsme začali příjezdem do městečka Petrosani. Auto jsme nechali poblíž banky a po lehkém posezení u piva jsme si vzali taxika a za 30 lei jsme se nechali odvést ke spodní stanici lanovky. Tato lanovka leží na západním okraji pohoří Paring a lze s ní vyjet k hotelovému komplexu, který se na úpatí hor buduje. My jsme samozřejmě přijeli pozdě a lanovka již byla zavřená. Proto jsme museli podel lanovky vyjít ke komplexu po svých. Alespon jsme dostali opět chuť na pivko a zbytek večera jsme posedělii na terase jedné z hospůdek v komplexu. Noc jsme strávili pár metrů za budovami v lese na cestě. Nic jiného na spaní jsme nenašli, ale bylo nám to jaksi jedno.
 

2. den

Ráno bylo krapet bolestivé po bujarém večeru, ale zdárně jsme našli všechny věci a vrátili se k budovám. Zde jsme nabrali vodu ze studánky a konečně jsme vyrazili do hor. Od komplexu vede značená cesta, tudíž je orientace jednoduchá. Nejprve se jde po široké cestě, která ale postupně přejde na klasickou horskou stezku. Stále jsme nebírali výšku a po horských loukách jsme stoupali dál. První hora po cestě byla Carja 2 405 m n. m. a výstup na ni byl poměrně prudký. Z vrcholu pokračoval dál široký hřeben a přes další vrcholy jsme se blížili k nejvyšší hoře Paringu - Parangul Mare 2 519 m n. m. Výstup byl velmi pozvolný a příjemný. Z vrcholu jsou samozřejmě krásné ničím nerušené výhledy. Sešli jsme do sedla pod vrcholem a jelikož zde byly připraveny místa pro stany, zůstali jsme zde. Na večer jsme sešli k jezeru Mandra, kde jsme se vykoupali. Našli jsme poblíž i pramen vody. Poté jsme se vrátili do sedla. Noc s námi strávil i chlupatý psík, který byl velmi přátelský.
 

3. den

Ráno po snídani jsme pokračovali v přechodu hlavního hřebene pohoří Paring. Ze sedla, kde jsme spali, jsme vystoupali na horu Gruiul 2 345 m n. m. a dál pokračovali na východ. Hřeben je široký a vede po něm vyšlapaná stezka. Postupně jsme začali ztrácet výšku. Když jsme došli na horu Piatra Taiata 2 299 m n. m., rozhodli jsme se, že opustíme hlavní hřeben.

Vydali jsme se po boční rozsoše na sever. Výšku jsme začali ztrácet velmi rychle. Ze začátku jsme šli po loukách. Bohužel nás ale čekalo husté pole kosodřeviny. Se štěstím jsme ji nakonec prošli a dál jsme klesali do údolí. Na úrovni hranice lesa jsme se napojili na lesní cestu a po ní jsme sešli až do hlavního údolí, které odděluje pohoří Paring od pohoří Sureanu. Zde jsme pokračovali po silnici, která byla z obou stran doslova obsypána tábory cikánů. Není nám jasné, co zde dělali, ale každopádně s nimi nebyl vůbec žádný problém, žili si vlastním životem. Takto jsme došli až do sedla Lotrului, kde nás čekala hospůdka. Docela mohutně jsme zde oslavili návrat z hor a nakonec jsme spali v malém kempíku hned vedle hospody. Druhý den nás čekal přechod do pohoří Sureanu, ale to je již jiný příběh.
 

Náročnost

Klasický trek na těžko. Profil trasy není náročný, většinou se jde po horských stezkách nebo loukách. Nejnáročnější je na tomto treku celková ušlá délka téměř 30 km. K přiblížení k horám jsme použili z města Petrosanai taxi.
 

Dostupnost vody

Vodu lze nabrat při zahájení treku u hotelového komplexu ze studánky, další slabý pramen jsme našli poblíž jezera Mandra pod sedlem mezi horami Pangul Mare a Gruiul. Poté jsme doplnili zásoby až při sestupu z hor v potoku.
 

Možnosti přespání

První noc jsme strávili kousek od hotelového komplexu u nástupu na trek. Místo jsme hledali po tmě a lehce společensky unavení, takže jsme si prostě lehli na lesní cestu. A bylo to bez problémů. Druhou noc jsme strávili v sedle pod horou Parangul Mare. Pod sedlem je jezero Mandra, kde jsme objevili i pramen vody. Poslední noc v malém kempu v silničním sedle Lotrolui.
 

Vrcholy

Na trase jsem zdolali tyto vrcholy - Carja 2 405 m n. m., Gemanarea 2 426 m n. m., Parangul Mare 2 519 m n. m., Gruiul 2 345 m n. m., Paclisa 2 335 m n. m., Lesul 2 375 m n. m. a  Piatra Taiata 2 299 m n. m.
 

Nebezpečí

Technicky je trek nenáročný - klasický horský přechod na těžko. Jde se po širokých horských stezkách a loukách, většinou po značené stezce. Jen sestup byl částečně mezi kosodřevinou, což je vždy problém na orientaci. Ale žádné exponované úseky na trase nebyly. Na rozdíl od jiných rumunských hor jsme zde neměli ani problém s ovčáckými psy. Naopak jeden velmi přátelský chlupáč s námi strávil i noc v sedle.
 

Jídlo

Najíst se můžete v hotelovém komplexu na začátku treku a poté na konci treku v sedle Lotrului, v horách žádná chata není. Proto jsme si vařili na plynových vařičích.
 

Zajímavosti

Po příjezdu do města Petrosani jsme nechali auto zaparkované poblíž jedné banky. Byly zde kamery a tak jsme měli alespon nějaký pocit bezpečí. Jinak je město Petrosani nevábné a asi za zenitem své slávy. Taxik k nástupu na trek nás stál 30 Lei. Na konci treku jsme šli údolím, kde vedla silnice do sedla Lotrolui. Celou tuto část cesty je silnice lemována cikánskými stany a jejich majitelé asi v lesích sbírají lesní plody. Ačkoliv to mohlo vypadat nebezpečně, vůbec žádný probém jsme nezaznamenali.