Vysoké Tatry / Polsko
Léto
06. 08. 2014
↑ 2382 m
↓ 2414 m
21.8 km
12 hod.
max. 2301 m n.m.
min. 1024 m n.m.
Túru začínáme v polské obci Zakopane u spodní stanice lanovky na Kasprowy wierch. Parkoviště jsou asi kilometr pod stanicí lanovky a jsou placené.
Túru jsme začali po vyjetí lanovkou na Kasprowy wierch 1 985 m n. m. Bez výjezdu lanovkou na Kasprowy wierch Orlí stezku není v silách běžného turisty za jeden den zvládnout. Není to nemožné, ale byl by to velmi náročný podnik pro fyzicky špičkově připravené turisty a docházeli byste asi v noci. Proto je třeba být ráno u lanovky co nejdřív, optimálně první. To znamená nejlíp po šesté hodině ráno a raději počkat až otevřou pokladny. V sezóně a o víkendech kdy je hezké počasí se tvoří u lanovky dlouhé fronty a zůstat hodinu ve frontě může znamenat že Orlu Perć nestihnete absolvovat. Navíc spousta turistů se chystá na to samé co vy a na samotné Orle se pak tvoří fronty i na exponovaných místech s řetězy a žebříky.
My jsme byli nahoře mezi prvními a svižným tempem vyšli od horní stanice lanovky směrem na východ po hřebenu po červené značce (foto), která nás bude doprovázet po celou trasu Orla Perć. Asi za hodinu jsme došli na Swinici 2 301 m n. m., vrchol na Slovensko-polské hranici a pokračovali dále po červené do sedla Zawrat, kde začíná samotná Orla Perč.
Odtud to už bylo nahoru a dolů. Přes Malý Kozi Wierch jsme pokračovali dál po exponovaných místech s řetězy (foto) do sedla Zmarzla Przelecz. V sedle je zajímavý skalní viklan, asi tři metry vysoký. Pak jsme zase stoupali podél řetězů a klesali na křižovatku tras Kozi Przelecz. Tady jsme narazili na turisty kteří přespávali na některé z chat ať už v dolině Gasienicowa, anebo v Dolině Pieciu Stawów Polskich.
Tito turisté mají před námi náskok a i když jsme byli na Kasprowym wierchu první, teď už je před námi dost lidí a rychlost postupu se začíná zpomalovat. My jsme pokračovali dále pořád po červené značce technickým zajímavým lezením. Je to stále chvilku nahoru a pak zase dolů. Chvíli jsme lezli po západní straně hřebenu a chvíli zase po východní straně až jsme se dostali na Kozi Wierch 2 291 m n.m. Je to nejvyšší vrchol Polska mimo hraniční Rysy. Výhled z něj je samozřejmě parádní.
Chodník nás pak zavedl pod asi dvacet metrů vysoký komín, který je opět zabezpečen řetězem. Tady jsme trefili paní, která nejspíš vycházela z jedné z chat v Dolině Pieciu Stawów Polskich, protože jinak by to nestihla a té trvalo vyškrábat se komínem nahoru téměř hodinu. Chápu že projít si stezku chce každý, ale lidi by měli mít soudnost a nepřeceňovat své schopnosti.
Tímto komínem jsme se dostali k další části Orly a to k hřebeni Granatowemu. A znova stezka vedla nahoru a dolů po hřebeni až jsme došli na Skrajny Granat. Následovala další zajímavá část stezky, místy jsme traverzovali vrcholy, abychom zase slézali a vylézali skalní komíny a žebra až nás stezka vyplivla v sedle Przelezc Krzyžne. Tady celá Orla Perć končí. Teď už nás jen čekal nepříjemný sestup po žluté značce k chatě Murowaniec na pivo a po pivě dál po pohodlném širokém chodníku zpátky do Zakopaného.
Orla Perć (česky Orlí stezka) je to nejlepší co se dá v celém Karpatském oblouku najít. Samozřejmě mám na mysli trasy pro běžné turisty. Jedná se o dlouhou a exponovanou a místy zajištěnou trasu ve vysokohorském prostředí. Náročná je jak na výdrž, tak na fyzickou kondici. Místy se pohybujete doslova na hraně skal, na trase jsou dlouhé řetězy i žebříky. V podstatě má tato túra nejblíže k alpským těžkým feratám i když ona samotná feratou v pravém smyslu slova není. Samozřejmostí je nástup jen v případě stálého počasí. Za mokra nebo v zimě se jedná o nebezpečný podnik, pouze pro zkušené horolezce s aktivní znalostí jištění. Takové počasí jsem zažil při jedné návštěvě Perče na vlastní kůži.
Voda není v Tatrách a ani v těch Polských problém, ale na samotném hřebeni voda samozřejmě není a je třeba s tím počítat. Na samotnou Orlu Perć (jen na hřebeni) budete potřebovat podle podmínek na trase téměř 5-6 hodin času a to znamená šest hodin bez možnosti doplnit vodu. Doporučuji mít s sebou na celou túru minimálně 2 litry na osobu.
Přespat se dá na chatách Murowaniec na Hali Gasniecowe, nebo na chatě v Dolině Pieciu Stawów Polskich. Je ale třeba počítat s tím že v sezóně jsou chaty narvány až po střechu a bez předchozí rezervace nemáte šanci.
Prvním vrcholem je samozřejmě Kasprowy wierch 1 985 m n. m. na který se vyvezete lanovkou. Dále je to hraniční kopec Swinica 2301 m.n.m. a na hřebeni Orla Perć zdoláte Kozi Wierch, nejvyšší vnitrozemskou horu Polska. Výhledy jsou fantastické ze všech vrcholků které během trasy zdoláte, hlavně pohled do Doliny Pieciu Stawów Polskich je parádní. Zajímavý je také nezvyklý pohled na Kriváň.
Orla Perć je náročný podnik a nebezpečí je nedílnou součástí této akce. Pohybujete se na exponovaných místech, vylézáte a slézáte těžká místa zabezpečená řetězy. Odolnost proti závratím a naprostá jistota pohybu ve vysokohorském terénu je zde samozřejmostí. Největší problém se týká atmosférických podmínek. Za mokra krajně nebezpečné, za námrazy bez jištění téměř neschůdné. Po zimách s větším množstvím sněhu mohou být z kraje léta jistící pomůcky ještě pod sněhem. Další a nemalé nebezpečí spočívá v počtu turistů. První část Orly od sedla Zawrat po Kozi Wierch je jednosměrná, tam to ještě jakž takž jde, ale dále už je stezka obousměrná a to může být při větším počtu lidí problém. Únikových cest je poměrně dost ale i ty nejsou jednoduché a třeba v případě blížící se bouřky bude na těchto stezkách plno a uhnout není kam.
Jedná se o klasickou vysokohorskou túru se skobami, žebříky a řetězy. Je tedy nutné mít pevné kotníčkové boty, ideálně funkční oblečení. Žádné jistící prvky nejsou třeba, nejedná se o ferratu, kde byste se mohli jistit ferratovým setem.
Platí to samé co pro vodu. Je třeba myslet na to že budete spoustu hodin (min. 6 hodin) mimo dosah možnosti občerstvení a proto si sebou vzít dostatek kalorií. Není třeba sebou vláčet řízky a podobně ale lepší je lehká a kalorická strava (energetické tyčinky, čokoláda apod.).
Trasa vede v Tatrzaskim parku Narodowym. Samotná Orla Perć je to nejlepší a nejtěžší co můžou Tatry (podle mého názoru včetně slovenské části) nabídnout. Nikde jinde v celých Karpatech není takto vedený chodník. Když zvládnete tuto stezku, pak pro vás nebude v Alpách či jinde problém téměř žádná náročnější stezka. Samozřejmě v rámci běžného turistického výstupu (tzn. bez vlastních jistících pomůcek).
Vysoké Tatry jsou nejvyšší pohoří celého karpatského oblouku. Na nejvyšší horu - Gerlachovský štít je možné vystoupat jen s placeným průvodcem. Popis výstupu naleznete i na našem webu - Výstup na Gerlachovský štít