Přechod části hřebene Západních Tater od Baníkova po Smutné sedlo

Jako bonus jsme navštívili také Roháčské plesa - doporučujeme

Nástupní místo

Nástup od parkoviště Pod Spálenou, placené - 3 Eura za den. Pohodlný dojezd autem až na místo.
 

Popis treku

Nástup na parkovišti Pod Spálenou, po zelené značce na rozcestí Šindľovec, odtud po červené (asfalt) na Adamcuľu. Dále jsme šli po žluté turistické značce kolem Roháčského vodopádu, přes rozcestí Pod Predným zeleným do Baníkovského sedla. Zde se dostáváme na hřeben Roháčů.

Po hřebeni jdeme po červené značce přes vrcholy Baníkov, Hrubá Kopa a Tri Kopy do Smutného sedla. Zajímavým místem této části je Roháčský vodopád a samozřejmě samotný hřeben, který není procházka a nezřídka jsme si sáhli na zem, nebo spíše kámen. O výhledy z hřebene jsme zůstali tentokrát ochuzeni, protože jsme postupovali v mraku. Ze Smutného sedla jsme pokračovali po modré do Rozcestí v Smutnej doline. Ve chvíli, kdy jsme se dostali pod mraky se nabídly krásné podzimní výhledy po okolních vrcholcích.

Na Rozcestí v Smutnej doline jsme odbočili doleva směrem k Roháčským plesům (zelená značka). Kdo někdy navštívil Západní Tatry ví, že trasa kolem těchto ples je nejjednodušší túrou v oblasti a s tím souvisí také nemalé množství lidí, které tam potkáte. Tím jsme se ale nenechali znechutit a prošli jsme celé toto nádherné místo až na rozcestí Pod Troma Kopami, kde jsme zabočili doleva na modrou a sestoupali zpět na rozcestí Pod Predným zeleným. Odtud jsme pokračovali stejnou cestou až ke Studenému potoku, nevrátili jsme se však zpět na asfaltovou silnici, ale využili jsme lesní cestu pobřehu potoka, ve kterém jsme si ochladili unavené nohy.

Důležité je nastudovat si počasí - ideálně na windy.com nebo yr.no. Vycházeli jsme po prostudování multimodelu za jasného počasí s očekáváním, že odpoledne může být lehce oblačno. Po jedenácté se přes hřeben převalil mrak a už tam zůstal. Takže v podstatě celý přechod hřebene jsme prožili v silném větru a mlze.
 

Náročnost

Obtížnost je podle mě spíše 3-4, protože převýšení je celkem cca 1 750 m nahoru a to samé dolů. Nástup po asfaltové cestě, pak lesní pěšina kolem Roháčského vodopádu až na rozcestí Pod Predným zeleným. Pak kamenitá vysokohorská cestička, nejprve mezi klečí, pak už jen kámen do Baníkovského sedla. Poté pohyb po kamenité cestě na hřebeni, který je místy velmi úzký, zajištění občas lanem.

Není možné občas nepoužít ruce :).  Vyloženě prudké svahy zde nejsou, pohyb po hřebeni je místy lezení, nahoru i dolů. Lidé se závratí by mohli mít problém. Hřeben je ostrý a údolí hluboká, přeci jen se pohybujete ve výšce kolem 2 000 m n.m. V mokrých podmínkách může být cesta nebezpečná. 
 

Vybavení

Obvyklé vybavení na vysokohorskou turistiku: pevná kotníková obuv, dostatek náhradního oblečení, nepromokavá bunda, trekové hole.
 

Dostupnost vody

Na túru jsme spotřebovali asi 2,5 litru vody a 1 litru čaje na osobu - měli jsme vlastní zásoby tekutin z domu. Na mapě jsou po cestě vyznačeny dva prameny, pod rozcestím Pod Predným zeleným (netestovali jsme). Při návratu kolem Ťatliakovy chaty je možnost občerstvení na této chatě. Doporučuji ale ověřit si otevírací dobu na oficiálních stránkách chaty zde.
 

Vrcholy

Na této trase zdoláte tyto horské vrcholy Roháčů: Baníkov 2 178 m n. m., Hrubá Kopa 2 166 m n. m., Tri Kopy 2 136 m n. m. Za jasného počasí jsou dobře viditelná další slovenská pohoří Malá Fatra, Nízke Tatry, Vysoké Tatry - celá hřebenová túra je jedna velká vyhlídka.
 

Nebezpečí

Pro zkušené horské turisty se určitě nejedná o nebezpečnou trasu. Na túře potkáte řetězy spíše tam, kde nám přišly k ničemu. Zejména na úzkém kamenitém hřebeni je nutná jistota chůze v horském kamenitém terénu. Méně zkušení turisté nebo lidé trpící závratí by po hřebeni určitě chodit neměli. Vyloženěně nebezpečné místo se zde nenachází. Důležité je zmínit, že trasu je dobré realizovat pouze za dobrého počasí - za mokra to může být opravdu nebezpečné.
 

Jídlo

K občerstvení jsme s sebou měli klasickou svačinu (houska se šunkou), čokoládu a jesenku. Na trase se nachází Ťatliakova chata, kde je možné se dobře najíst. Při cestě zpět, ale už autem v Zuberci jsme našli fajn Kolibu pod Roháčmi - halušky byly moc dobré.
 

Zajímavosti

Trasu lze jít i opačným směrem. Možná je i varianta pro nestejně zdatné členy skupiny, kdy ti méně zdatní mohou mít výlet k Roháčským plesům a ti zdatnější přejít hřeben, stejně jako my. 

Vzhledem k tomu, že se jednalo o jeden z posledních víkendů se slušným počasím a před uzavřením tatranských chodníků, bylo jasné, že na hřebeni nebudeme sami. Neumím ale dlouhodobě pochopit lidi, kteří se vydají v legínách, tričku a teniskách na vysokohorskou tůru a s sebou mají větrovku a půl litru vody. Potkali jsme jich spoustu.