Ennstálské Alpy / Rakousko
Jaro
03. 04. - 04. 04. 2011
↑ 1230 m
↓ 1230 m
12.8 km
2 dny
max. 2070 m n.m.
min. 945 m n.m.
Nástup na trek je na parkovišti u lovecké chaty na konci dlouhého údolí Gössgraben. Do tohoto údolí se dostanete z města Trofaiach po severo-západní silničce, která zprava podjíždí horu Gösseck 2 214 m n. m.
Jarní výstup v Eisenerských Alpách, které patří do Ennstálských Alp, začal příjezdem na konec dlouhého údolí Gossgraben, kam jsme přijeli v dopoledních hodinách. Od auta jsme pokračovali krátce po hlavní cestě, ale u lovecké chaty jsme odbočili doprava a po lesní cestě podel potůčku jsme začali stoupat směrem k hřebenu, který se vypínal přímo před námi. Cestu jsme po chvíli opustili a pokračovali ve stoupání přímo na hřeben volným terénem. Les se po chvíli změnil v louky, proto nebyl problém s orientací. Takto jsme bez probémů vystoupali na hřeben hor, kde jsme se napojili na značenou cestu č. 681. Po ní jsme pokračovali směrem k hoře Wildfeld.
Cesta vede nejprve takřka po rovině. Asi po 1 km se začíná prudce stoupat a takto jsme se dostali až na vrcholové plato hory Wildfeld. Z dálky hora připomíná svým tvarem stolovou horu a opravdu vrchol je vlastně jedna velká louka. Proto jsme se rozhodli postavit zde stan a přespat s krásnými výhledy do všech stran.
Ráno jsme pokračovali v přechodu hor směrem na východ. Z Wildfeldu jsme přešli na horu Speik Kogel a z ní po alpských loukách pokračovali na horu Stadelstein. Vrchol hory Stadelstein je mírně exponovaný. Není zde moc místa a ze tří stran je kolmá stěna spadající do údolí.
Po dosažení vrcholu jsme se mírně vrátili zpět do sedla mezi horami Stadelstein a Speik Kogel a začali jsme volným terénem klesat k salaším Moos Alm. Terén není těžký, je jen nutné se vyhnout všudypřítomné kosodřevině. Od salaší Moos Alm vede široká lesní cesta zpět do údolí Gössgraben. Po dosažení příjezdové cesty v údolí jsme se vydali zpět asi 4 km k parkovišti, kde jsme nechali auto. Poté již následoval návrat do vlasti.
Mírně náročný trek. Většinou se jde po horských chodnících. Jen výstup na hřeben je ve volném terénu, který ale není technicky náročný. Orientace mimo značenou cestu není také problém, jde se prostě přímo na hřeben před Vámi.
Vodu je možné nabrat z potoků při výstupu na hřeben. V horních partiích pramen není. Další voda je až při sestupu do údolí.
Noc jsme strávili na širokém vrcholu hory Wildfeld, která svým tvarem připomíná stolovou horu.
Během treku jsme vystoupili na hory Wildfeld 2 043 m n. m., Speik Kogel 2 040 m n. m. a Stadelstein 2 070 m n. m. Z hor Wildfeld a Stadelstein jsou krásné vidět Ennstálské Alpy, Seckauské Taury, Národní park Gesäuse.
Jediné exponované místo je samotný vrchol hory Stadelstein 2 070 m n. m. Vrchol je velmi úzký a ze tří stran je kolmá skála spadající hluboko do údolí. Jinak se jedná o nenáročný trek a to i v terénu mimo značené cesty.
Na treku se nenachází žádná turistická chata, proto je nutné mít veškeré zásoby sebou. My jsme si vařili u stanu na plynovém vařiči. Na oba dny jsme si vystačili se třemi litry vody na osobu.