Rodna / Rumunsko
Léto
02. 07. - 05. 07. 2012
↑ 3074 m
↓ 3781 m
61.1 km
4 dny
max. 2279 m n.m.
min. 548 m n.m.
Horské sedlo Rotunda mezi pohořími Suhard a Rodna. My jsme sem sešli po přechodu pohoří Suhard.
Cestu do pohoří Rodna jsme začali v horském sedle Rotunda. Sem jsme sešli z pohoří Suhard, které bylo naším cílem v předchozích dnech. V sedle jsme nabrali síly a poté jsme vyrazili do hor. Cesta ze sedla stoupá nejprve lesem, ale brzy jsme se ocitli na loukách. Cesta velmi prudce stoupala, což bylo pro nás ztíženo brutálním vedrem, které panovalo. Stezka se později rozšířila na poměrně širokou polní cestu. Touto cestou jsme se bez problémů dostali až k jezerům Lala mare a Lala Mica. U druhého jezera jsme postavili stany a přespali jsme zde.
Ráno jsme dobrali vodu a vyrazili jsme. Od jezera jsme prudce vystoupali do horského sedla. Odtud jsme pokračovali na vrchol hory Vf. Ineu 2 279 m n. m. Tento vrchol se dá i podejít traverzem a není nutné na něj vystoupat. Z vrcholu jsme se tedy vrátili na značenou stezku a začal krásný přechod hlavního hřebene pohoří Rodna. Stezka vede stále po hřebeni přes sedla a vrcholy. Byl to příjemný pochod, až na to vedro. Nebylo kde se skrýt, celou dobu se jde v odkryté krajině. Na hoře Saua Gargalau se hřeben stáčí vlevo. Pod touto horou jsme také nabrali vodu z pramene. Dál jsme pokračovali po značené stezce až k hoře Vf. Laptelui Mare. Těsně pod vrcholem jsme postavili stany a strávili zde další noc.
Po pohodové snídani na hřebeni hor jsme pokračovali dál. Mírně jsme sestoupili do dalšího sedla, abychom zase vystoupali na další vrchol. Tak to pokračovalo až do sedla Saua Intre Izvoare. Zde jsme nabrali vodu a na chvíli jsme se rozdělili. Aktivní část výpravy šla poctivě dál po hřebeni, ta línější a moudřejší část hřebene podešla. Po asi 2 km jsme se zase setkali na hřebeni. Došli jsme až do sedla Tarnita La Cruce. Jelikož se blížila bouřka, kousek pod sedlem jsme postavili stany a bouřku jsme tak bez problémů přečkali. Znamenalo to ovšem zdržení a padl plán vyjít na nejvyšší horu pohoří Rodna - Vf. Pietrosu 2 303 m n. m. I tak jsme ale po bouřce navečer vystoupali na lehko na horu Vf. Buhaescu Mare 2 268 m n. m. Poté jsme se vrátili zpět ke stanům a přespali jsme zde.
Poslední den znamenal již jen pozvolné opouštění pohoří Rodna. Po snídani jsme vyrazili po značené cestě dál na západ. Postupně jsme ztráceli výšku a dostali jsme se na pastviny, posléze do lesů. V sedle Pasul Pietrii padlo rozhodnutí definitivně opustit hory a začali jsme scházet do údolí na sever od hřebene. Lesní stezka se postupně přešla na širokou polní. Sestup byl dlouhý a hlavně za šíleného vedra a dusna. Teploměr naměřil 40 stupňů. Navíc se blížila další bouřka. Nakonec jsme úspěšně dosáhli vesničky Moisei. K našemu překvapení zde byl otevřen obchůdek a tak zasyčelo několik lahvových piv. Z vesničky Moisei jsme stopem (6 lidí v 3dvéřovém autíčku) dojeli do města Sacel. Zde nás opět příjemně překvapil obchůdek v nádražní budově. A tak jsme náš návrat z hor pořádně zapili. A v noci jsme se s námahou naložili na vlak, který nás definitivně odvezl z těchto krásných míst.
Poctivý hřebenový trek v liduprázdném pohoří. Technicky nenáročný, fyzicky však náročný. Nezdá se to, ale tento hřebenový trek dá poměrně zabrat. Neustálé stoupání a klesání prověří fyzičku. Orientace je bezproblémová, není kam zabloudit, stačí se držet hlavního hřebene a značené cesty.
Vody je po cestě poměrně hodně. Dobré je si nabrat zásoby hned v sedle Rotunda. Další prameny jsou na pastvinách nad sedlem. Poté je voda u jezer Lala Mica a Lala Mare. Druhý den jsme dobírali vodu z pramene pod horou Saua Gargalau. Třetí den to byl pramen v sedle Saua Intre Izvoare, poté byla voda u našeho dalšího bivaku pod horou Vf. Rebra. Poslední den jsme brali vodu z potoků v lesích při sestupu z pohoří.
První noc jsme strávili u jezera Lala Mica, druhou noc kousek pod hlavním hřebenem u hory Laptelui Mare, poslední noc pod horou Rebra.
Na tomto čtyřdenním treku jsme zdolali tyto vrcholy - Vf. Ineu 2 279 m n. m., Vf. Coasta Neteda 2 060 m n. m., Vf. Cisa 2 036 m n. m., Vf. Omului 2 134 m n. m., Vf Claii 2 121 m n. m., Vf. Gargalau 2 159 m n. m., Vf. Galatului 2 048 m n. m., Vf. Laptelui Mare 2 172 m n. m., Vf. Repede 2 074 m n. m., Vf. Cormaia 2 033 m n. m., Vf. Obarsia-Rebri 2 052 m n. m., Vf. Rebra 2 119 m n. m., Vf. Buhaescu Mic 2 221 m n. m., Vf. Buhaescu Mare 2 268 m n. m., Vf. Gropior 2 063 m n. m. a Vf. Batrana 1 710 m n. m.
Hlavní nebezpečí jsou případné bouřky, neboť celý přechod se jde po travnatých hřebenech a není moc možností před bouřkou se ukrýt. Další problém jsou ovčáčtí psi, kteří nepříjemně hlídají stáda ovcí a je dobré se jim vyhnout. Dobré je mít teleskopické hole nebo nějaký kalcek na případnou obranu.
Na trase není žádná chata, tak je nutné mít veškeré zásoby jídla sebou. Celou dobu jsme si vařili na plynových vařičích.
Pohoří Rodna je stále liduprázdné. Jedná se v podstatě o souvislý horský hřeben, který má boční rozsochy. Nejvyšší hora Pietrosu leží právě na jedné z bočních rozsoch. Proto jsme ji nakonec vynechali. Příjemná je dobrá dostupnost vody během přechodu, což výrazně zjednodušuje přechod pohoří.
Kondice
Hobby sportovci, důchodci ve špičkové kondici, dospívající mládež v dobré kondici.
Nastoupané metry
1 000 - 1 500 m za den
Charakteristika
Možnost exponovaných úseků s řetězy (pro zkušeného vysokohorského turistu bez nutnosti jištění). Pohyb po sněhu, nutnost jistoty chůze v kamenitém terénu.